Plasty v oceánu. Kterých top 5 korporací je jako koza?
Plasty v oceánu? Korporace jako koza? Jasan. Koza totiž nemá vyvinutý svěrač, takže trousí, kudy chodí. Stejně jako následující korporace trousí plast světem:
- Coca Cola,
- Pepsico,
- Nestle,
- Unilever (to mi nic neříkalo, než jsem si našel, že mu pod křídla spadá: Dove, Hellmann’s, Knorr, Persil, Cif, Rexona, AXE a dalších 400 firem),
- Mondeléz.
Belador: “Ale! Keď si taký múdry, potom nám povez, prečo sa vždy označovala za najväčšieho znečišťovateľa more Juhovýchodná Ázia?”
Jasně, proč ne. Ještě si dovolím servírovat jeden mlsík. Hledal jsem, jak je to s tím svěračem kozy. To jsem sice nenašel, ale zaujalo mě následující: Vědci konečně odhalili, proč mají vombati výkaly ve tvaru kvádrů. Game changer! Nemáš zač!
Poslední změna: 18. 1. 2023
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle. Je i na Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, či Google Podcasts.
Nebo si tento a každý nový díl poslechni hned teď!
Ďábel Jihovýchodní Asie?
Už jsi asi slyšel(a), že za plasty v oceánu může Jihovýchodní Asie. Může za to report Stemming the Tide, kde se toto tvrzení poprvé objevilo. Vyšel v roce 2015 v časopise Science. Zveřejnila ho organizace Ocean Conservancy.
Report vinil z největšího podílu plastu v mořích pětici zemí: Filipíny, Čínu, Indonésii, Vietnam a Thajsko. Jak na to ale přišli? Selskou logikou.
Posbírali nějaký ten plast na plážích, sčítli ho a doporučili, aby se odpad raději spaloval. Namísto podpory opakovaně plnitelných nádob.
Jenže přišel rok 2022 a stejná organizace přišla s omluvou [2]. Velmi upřímnou, to se jen tak nevidí. Přiznávají, že nešli po příčině odpadu, ale po důsledku (kde odpad končí, ne kde vzniká). Původní studii ze svých serverů dokonce stáhli.
Není bez zajímavosti, že už od začátku pracovali s premisou Jihovýchodní Asie jakožto největšího znečišťovatele světových moří. USA a Evropa tak vyšly s čistým štítem.
Ve zveřejněné omluvě [2] dokonce organizace Ocean Conservancy otáčí:
Jednoduše: kdyby se snížila výroba jednorázového plastu, snížilo by se jeho množství ve světových oceánech. Easy peasy.
Jednorázové plasty: nejvíce nacházené značky
Pět let různé organizace po světě sbíraly odpadky a počítaly značky, které stály za nalezeným obalem. Nakonec sběr přerostl od moří i ke sběru v ulicích, parcích a lesích.
Každý rok proběhlo sčítání a každý rok si první místo držela neotřesitelně (po celých pět let) Coca Cola. Druhé a třetí se proměňovalo mezi výše zmíněnými. Množství odpadu produkovaného značkami se navíc každý rok zvyšuje, stejně jako sliby značek, jak s plastem zatočí [2].
Kromě článku “Plasty v oceánu…” čtenáři také s oblibou čtou:
Sliby značek
Pokud přitom navštívíš webové stránky Nestlé nebo Unileveru, budeš mít pocit, že o udržitelnost jde u nich na prvním místě.
Už po zadání “unilever” do google na tebe vyjede: “Unilever Global: Making sustainable living commonplace”. Na jejich webovkách lze dále najít:
Our purpose is to make sustainable living commonplace. It’s why we come to work. It’s why we’re in business. It’s how we inspire exceptional performance.
web Unilever.
U toho obrázek, jak kdyby se jednalo o bezobal, duhové barvy… spíš než na jejich webovky by se obrázek hodil sem, co myslíš?😀
Nestlé nezůstává pozadu:
Our vision is ambitious: a world in which none of Nestlé’s packaging, including plastics, ends up in landfill or as litter.
web Nestlé
Hrdé prohlášení mě pobavilo a znechutilo zároveň:
We believe in the power of food to enhance quality of life.
web Nestlé
Předpokládám, že jsi někdy viděl složení nějakých sušenek. Je to čtení na dopoledne.
Mondelez si stanovil cíle [3] pro udržitelnost. Ambice mu nechybí, jako správnému korporátku. A odpady jsou až úúúplně dole. Nutno dodat, že plány, co se týče odpadu, nejsou nijak vysoké, viz snímek obrazovky [3].
Ostatní značky nemají slova o udržitelnosti na webu alespoň tak na očích. Například taková Coca Cola na to jde od lesa. Rovnou zasponzoruje COP27… což zvedá vlnu nevole, takže si nakonec nejsem jist, zda se tak stalo… ale vlastně to je jedno. Jde o to, co tím značka říká, ne jestli to skutečně proběhlo. Hezká ilustrace od First Dog in the Moon.
Zas ta ropa
Proč se v případě jednorázových plastů postupuje tak pomalu? Opravdu čekáme na dobu, kdy budou plasty v oceánu zastoupeny ve stejném množství jako ryby?
Výše zmíněné značky jsou významnými odběrateli ropy, která je pro výrobu plastů hojně využívaná [4]. Dále je tu navázaný odpadový řetězec, kterému současná situace také vyhovuje [4].
“Masters in lobbying, petrochemical firms and plastic producers focus attention on waste management and recycling so they can evade their responsibility for the true problem: the growth in the volume of plastics being made.”
Fuhr, L. & Franklin, M. [4]
No… možná bychom si mohli béknout Faith Alone. Trochu hlasitěji především:
…
Watched the scientists throw up their hands, conceding progress will resolve it all
Saw the manufacturers of Earth’s debris ignore another Green Peace call
No one could tell me what to do
No one had the ability to answer me
What the world needs now
Is some accountability
We can’t buy more time
‘Cause time won’t accept our money
If your soul needs love
You can always have my pity
But it looks as though faith alone
Won’t sustain us no more
…
Současná řešení
Současná řešení (recyklace, skládkování, spalování, “offsetování”) nejsou dostačující. Množství plastu, do kterého jsou balené výrobky, je zkrátka příliš velké. Spousta materiálů se navíc velmi špatně recykluje. Recyklace tak může být i ekonomicky méně výhodná možnost.
Recyklace jednorázových obalů je za mne jáma do pekla (vzbuzuje falešný dobrý pocit, nevyplatí se ani ekonomicky, mlží se kolem ní a část plastu se vozí na recyklaci do JVA – viz vícekrát již odkazovaný report).
Následuje infografika z mého Instagramu (jsou tam ještě další tři), které jsem publikoval v rámci Týdne bez obalu. Vyjadřují můj pohled na recyklaci jako takovou.
Plasty v oceánu: výhled na příští roky
Report [1] zmiňuje zmiňuje požadavky, se kterými v roce 2018 přišli Ellen MacArthur Foundation and the United Nations Environment Programme. Jedná se o program New Plascics Economy, kde požadují po vládách a korporacích:
- Do roku 2025 vyrábět pouze obaly, které jsou 100 % recyklovatelné nebo kompostovatelné, případně kompostovatelné.
- Snížit používání nového plastu (ve smyslu plastu vyráběného přímo z ropy).
- Zahrnutí recyklovaného plastu v nových obalech.
Do výzvy zbývají dva roky. No, spíš to nevidím. A pokud mohu odhadovat, spíš nás čeká scénář číslo tři: stále stejné vyrábění jednorázových obalů s významným podílem recyklovaných obalů.
Se třetím bodem mám osobně také problém (viz infografiky). Nedávno jsem se účastnil evropského webináře (Future of) recycling and use of recycled plastics in food packaging, kde jsem se dozvěděl spousty pro mě nových poznatků kolem obalových materiálů a jejich interakce s potravinou. O tom ale zase někdy jindy.
Co slibují značky?
Tlak veřejnosti sílí. Značky vědí, že “slibem nezarmoutí”. Jako už posledních několik let. Plány kolem udržitelnosti Nestlé, Mondelézu a Unileveru jsem komentoval už výše. Co ale Coca Cola a Pepsi?
Například Coca Cola, která je teď docela pod palbou (oprávněně, viz report [1]), slibuje, že minimálně 25 % jejích nápojů bude celosvětově prodáváno ve vratných nebo znovu plněných lahvích a to do roku 2030.
Vzhledem k tomu, že je Coca Cola jednička v “bordelizaci”, tak mi to nepřijde moc ambiciózní (1/4 produkce a to ještě k tomu za 7 let). Navíc spojení “vratných” a “znovu plněných” lahví dává tušit, jak to dopadne. Můj tip je 95 % recyklace (vracení lahví) a 5 % znovu plněných lahví. Jsem založením optimista, proto těch 5 %.
Pepsi zase koupila SodaStream a vypadá to, že hledá cestičky, až jednou do plastového korýtka přestane padat.
Závěr
Za plasty v oceánu (obecně na Zemi) nejsou zodpovědné státy Jihovýchodní Asie. V konečném důsledku jsou to samotní výrobci (podobný příklad pro textil), kteří každý rok slibují, že s plastem zatočí, usnadní jeho recyklaci… Výrobci, kteří sídlí v Evropě a Americe.
“Já se můžu snažit jak chci, ale oni v Asii…” další výmluva pro omezování jednorázového plastu v České republice padla. Článek jsem nepsal proto, abys zažíval pocity ekologické úzkosti. Pokud je zažíváš, tak věz, že je na ně nejlepší akce. Třeba nákup v bezobalu (i kdyby sis v něm měl koupit něco jednou za čas), nebo sesbírání pytle odpadků v blízkém lese.
Pořád si myslíš, že jako jednotlivec nic nezmůžeš? Jen v naší zemi nás takových žije 10 miliónů. 10 miliónů lidí, kteří dělají denní volby. Volby, kterými se vytváří budoucí podoba světa.
Že svět utvářejí elity? Asi trochu jo. Rozhodujou, zda ti vedle domu povede nová silnice, jaké budeš odvádět daně… ale tvůj vnitřní svět si utváříš ty sám. Nikdo jiný. Je jen na tobě, co si k sobě pustíš, jak to prožíváš, co denně podporuješ svým časem, energií a penězi.
Takže: Make BEZOBALY greain again!
