Pozvání na honitbu
Rebeka řeší, jak nezůstat svobodnou matkou. Těhotenství na ní ještě není vidět a tak s kamarádkou na kávičce vymyslí plán: najít muže, který se stane nic netušícím otcem. Hledání muže probíhá na Tinderu, takže o zábavu postaráno. Hned první adept je slušným kouskem: nehledě na roční období nosí kabát po dědečkovi (společný rys s Johnny Pětníkem, který však namísto kabátu nosí beranici 🙂 ) a hned na konci první schůzky ji bezostyšně pozve na příště na honitbu.
Poslouchat můžeš přímo z tohohle webu, nebo skrz: Spotify, Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, Google Podcasts, nebo Spreaker.
„Takže Kamila nikdy neexistovala?“ ujišťovala se. Ach, ta ženská řevnivost! Raději přát týpkovi schízu, než bývalou přítelkyni.
„Ne. Ukázalo se, že jsem si ji totálně vysnil. Chodil jsem s ní do divadla, pil s ní víno, povídal si s ní, nechal si s ní udělat tohle tetování… no, vlastně to jsem si taky myslel… ve skutečnosti šlo o nějaký dětský tetování, co se obtiskává na kůži. Po tom, co jsem zjistil, že mám duševní poruchu, jsem si nechal vytetovat tohle skutečný, aby mi to vždy připomínalo, že nic není takový, jak se může zdát.“
S melancholickým výrazem vydechl a pokračoval:
„Kamila neexistovala. Ve skutečnosti jsem byl vždycky sám a mozek mi ji doplňoval. Dost věrně. Hmat, vůně, chuť…“ při posledním vjemu Rebeka přimhouřila s nelibostí oči: „Co tím jako myslí?“ ale nepřerušovala ho.
„Až spolubydlící mi pomohl si uvědomit, že mam psychický problém. Nebylo to snadný období. Ale jak říkám, teď už jsem stabilizovanej, pravidelně docházím na psychiatrická sezení.“
„To zní strašně. Jak jsi se dozvěděl, že Kamila existovala jen v tvý hlavě?“
„Jak jsem říkal, hodně mi pomohl spolubydlící. Ale to, že se mnou není něco v pohodě jsem si musel uvědomit až sám. Stalo se to během čistění zubů.“
„Při čištění zubů?“ zopakovala po něm a nevěřícně se k němu naklonila, „jak jako?“
„Zní to divně, co? Vím,“ pokýval hlavou, jak kdyby ze sebe chtěl setřepat nepříjemnou vzpomínku a pak s rozpačitým úsměvem pokračoval…
