Textilní odpad v Chile z ČR? Na jaké známé značky můžeš v poušti natrefit?
Každý rok se do pouště v Chile “schová” oblečení, které má o 16,5 % větší hmotnost, než je hmotnost všech zbývajících nosorožců v Africe (tuponosých a dvourohých dohromady, což je cca 25 000 jedinců). Jak se Čechů týká textilní odpad v Chile? Víc, než si dokážeš představit.
Pár hader v písku… stojí to vůbec za pozornost? Navíc na druhém konci světa?
Poznámka: čerpal jsem ze dvou videí, které jsou v těle článku.
Poslední změna: 1. 2. 2023
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle. Je i na Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, či Google Podcasts.
Nebo si tento a každý nový díl poslechni hned teď!
Od kalhotek po batoh: textilní odpad v Chile ve špetce souvislostí
Textilní odpad se do Chile nedováží rok nebo dva. Kdepak. Cca 20 let. Končí zde veškerý textil: od spodního prádla po batohy. Problém je, že většina oblečení je syntetického původu (polyester) a jen tak tedy nezmizí.
Do Chile se textil dostává na lodích, které plují do přístavu Iquique. Proč ale tam?
Stejně jako v případě Ghany, nebo třeba Ugandy (a spousty dalších míst Afriky a Latinské Ameriky, ve zmíněných místech je situace nejextrémnější), i do Iquique se textil přiváží s “dobrým” úmyslem.
Alto Hospicio: život ve městě vedle největší skládky textilního odpadu na světě
Alto Hospicio leží hned vedle přístavního města Iquique. Je to město o 120 000 obyvatel. Skládka se nachází hned za městem. Toxické plyny uvolňované během rozkladu oblečení tak můžou mít vliv i na místní obyvatele. O “požárech” nemluvě.
Jeden takový proběhl v červnu a trval dva týdny. Dle Desierto Vestido, místní organizace pro region Tarapacá, zmizela většina oblečení. Skládka je vidět i na leteckých snímcích Google a paradoxně ještě lépe na Seznamu.
Zajímavé je, že o požáru neinformovala žádná média. Viz srovnání hledání na google (v době psaní článku). Ta psala jen o existenci skládky.
Textilní odpad v Chile v médiích
Možná si něco na téma textilní odpad v Chile už zaslechl. Médii zpráva prolétla v roce 2021. V českých médiích se objevila také a to hned ve třech vlnách. Mně minuly všechny. První přišel se zprávou seznam, dva dny na to radiožurnál, za dalších 16 dní ČT a 18. prosince se pak zpráva objevila současně na serveru novinky a idnes (zvláštní to shoda).
Všechny zprávy mělo jedno společné: v chilské poušti Atacama, poblíž města Alto Hospicio, vznikla největší skládka textilu na světě. Kdo je za ni ale zodpovědný? To v médiích vůbec nezaznělo (tedy, kromě velmi obecného výkřiku do tmy: “fast fashion”).
Může za odpad v Chile fast fashion?
Kromě článku “Češi a textilní odpad v Chile?” čtenáři také s oblibou čtou:
Cesta oblečení…
V následujícím videu od BBC (jen ŠP, ale jde spíš o záběry) je možné získat přehled o lokalitě.
… z “charitativních” kontejnerů
V oblastech globálního severu se vysloužilý textil sbírá do “charitativních” kontejnerů (takové kontejnery známe a používáme). Část skutečně skončí v second handu v místě sběru (procenta pro případ Afriky), část jde na zpracování (většinou automobilový průmysl) a zbytek na ty “charitativní účely” do Afriky nebo Latinské Ameriky.
Poznámka: rozhodně neplatí pro všechny kontejnery, které známe v ČR! Na téma se zaměřím v některém z dalších článků. Zajímavě o recyklaci odpadu mluví i Miroslav Válka (ředitel Arca Chrast) s Vojtěchem Kovalem v podcastu Budoucnost R, nebo Marcela Janská v rozhovoru s neziskovkou Potex.
V Iquique (stejně jako v dalších podobných místech) jsou oděvy tříděny, prodávány na tržištích a dále zpracovávány. To zní dobře, ne? Tak jakápak skládka?
… z dílen Asie, přes prodejny Evropy a Severní Ameriky, až do písku v Chile
V Atacamě nekončí jen vyřazený textil z domácností. Putují tam také netknuté kusy oblečení od světoznámých značek (mnohdy ještě s visačkami). Později se podíváme na to, jaké to jsou (což alespoň v českém zpravodajství nezaznělo a skrylo se pod pojem “fast fashion”).
Kamenem úrazu je množství a…
Ne všechen textil je dále použitelný, ale hlavně přivážené množství je enormní. Třídění vyžaduje čas a čas jsou samozřejmě peníze třídičů. O velkou (údajně až 85 %) část oděvů tak není zájem. Z oblečení je mrknutím oka odpad.
… chybějící limity na import
Chile nemá žádné limity na import textilu. Do země si tak firmy mohou dovážet co chtějí.
Nejvíce nacházené značky
Které značky byly nejvíce nacházeny? Neziskovky SumOfUs a Desierto Vestido společně udělaly průzkum textilního odpadu ze skládky v Atacamě. Sebraly vzorky z několika míst hromady a počítaly zastoupení značek.
Vznikl tak report, ve kterém je uvedeno, že nejvíce byla nacházena značka Old Navy. Ta mi nic neříká. Další značky ale už zní povědomě:
H&M, Adidas, Calvin Klein, Wrangler, Levi’s.
Méně často byly nacházené (z těch, co mi zní povědomě):
Zara, Hugo Boss, Tommy Hilfiger, Gap, Vans, Nike, Converse.
Shrnutí
Vlastníš něco od takových značek? Já jo. Kupoval jsem je ještě v dobách, kdy mě udržitelnost nebrala. Co z článku plyne? Dvě věci:
1) Zajímej se, jak nakládá kontejner na textil (který máš v blízkosti bydliště) s oblečením, ať nekončí v Chile nebo Africe. Společností, které kontejnery provozují, je spousta (stay tuned, zaměřím se na ně později).
2) Nepodporuj fast fashion. Nízká cena je často jenom zdání. Kvalitnější oblečení s vyšší cenovkou tě může vyjít ve skutečnosti levněji (v přepočtu na počet nošení).
Zase je to o nás. O jednotlivcích, kteří svými nákupy hýbou světem. A o marketérech, kteří se snaží z jednotlivců dělat stádo, snaží se vnutit nám pocit, že nejsme dobří takový, jací jsme. Pojďme jim ukázat, že to není pravda!
