zpět na podcast

2/12 - Smrt nanečisto

Když víš, že tvůj čas na jednom místě je omezený, začneš žít intenzivněji.
Ve druhé epizodě podcastu Za hranou ticha se ponoříme do tématu "smrti na nečisto". Zjistíš, proč jsme si zvolili život sezónních digitálních nomádů, jak nás to mění a co znamená žít s vědomím, že na každém místě máme jen omezenou dobu. Mluvíme o svobodě versus samotě, o tom, co vše musíme nechat za sebou, a jak tato zkušenost připomíná smrtelnost. Na konci Tom čte tématický úryvek z románu Trivandrum.

Volný přepis epizody

🌀 Příběh o hledání svobody mimo zlatou klec pokračuje v knize Trivandrum - najdeš na trivandrum.cz

📬 Baví tě tyhle témata? Pak tě bude bavit i Mlsný zpravodaj. Posílám 2x měsíčně. Přidej se: https://bejkuvmls.cz/mls-do-e-mailu/

Čemu říkáme "smrt na nečisto"? Není to nic morbidního, ale o pravidelném opouští míst, kde žijeme.

Proč to vlastně děláme?

Pro mě je to hlavně o slunci a kreativní energii. Se sluncem dokážu tvořit víc. Pro Vero je důležitější poznávat nová místa, vystavovat se nekomfortním situacím, protože každý takový nekomfort ji něco učí. Má v sobě touhu po dobrodružství, kterou v sobě léta potlačovala.

Co to má společného se smrtí?

Když víš, že na jednom místě máš jen čtyři měsíce a pak se musíš přestěhovat jinam, začneš žít intenzivněji. Není čas odkládat věci na později. Chceš-li někam jet, musíš jet teď. Chceš-li někoho poznat, musíš to udělat hned.

Je to podobné, jako kdyby ti někdo řekl, že ti zbývá jen pár měsíců života. Najednou se mění priority. Najednou se každý den počítá.

A pak jsou tu věci. Můžeš si s sebou vzít jen dvacet kilogramů. Dvacet kilo na celý život na jednom místě. Je to uzavřený systém - co si vezmeš s sebou, to máš. Stejně jako v životě - na konci si s sebou nevezmeš nic.

Není to jen o radosti

Samozřejmě, že tahle svoboda má svou cenu. Lidé v Čechách žijí dál, jejich vztahy se prohlubují, zatímco my jsme pořád někde z dosahu. Poznáváme nové lidi, vytváříme krásné vzpomínky, ale pak se zase loučíme. Někdy navždy.

Michelle Losekoot v podcastu u Roberta Vlacha řekla, že svoboda přináší samotu. A my to na vlastní kůži poznáváme. Čím víc svobody máme, tím víc jsme někdy sami. Není to osamělost - je to spíš taková postupná smířenost s tím, že lidé kolem nás se budou měnit.

Zlatá klec versus skutečný život

Na konci epizody jsem četl úryvek z románu Trivandrum o sklářovi a jeho ženě, kteří žijí pohodlný život u dvora, ale uvědomují si, že jim něco zásadního chybí. Ta autenticita, jednoduchost, radost z malých věcí, kterou měli dřív, ale o kterou časem přišli.

Poznámka: některé myšlenky jsou i ze stejnojmenného článku Smrt nanečisto aneb nejsem takovej minimalista jak jsem si myslel.

Pečlivě pro tebe vybírám to nejlepší (nejenom) ze světa individuální ekologie a pak ti tenhle výběr z mlsů předkládám první neděli v měsíci.

Připoj se k 1300+ odběratelům, kteří už pravidelně mlsají tenhle do krátkých sdělení organizovaný, přehledný zpravodaj. Odhlašuje se jen 0,5 % měsíčně.
Chci se přihlásit k odběru
Otevřený e-mail s mlsným zpravodajem, kde je fotka autora, krátké úvodní slovo a pak výběry z eko mlsů
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram