Co mě naučila čtvrť Libertà (Bari) o odpadu

Bari není jen historický centrum. Bari není jen sterilně čistá čtvrť Murat. Kdepak. Bari je taky troubení klaksonů, křik místních v dialektu (zní mi jak arabština), opuštěný budovy, moře za plotem přístavu, smrad a hluk, špína a ho*no co krok a zeleň limitně blížící se k nule. A mimo centrum bordel, jehož epicentrum je ve čtvrti Libertà. Čtvrti, ve které bydlíme.

V tomhle článku se ti, čtenáři, pokusím čtvrť Libertà přiblížit.

Tenhle článek je spíš o čtvrti Libertà. O Bari celkově jsem zlehka psal minule.

Datum poslední změny: 26. 12. 2024

Bari není (jen) krásný

Nechápu nadšení lidí, kteří Bari vychvalují. Ano, když si nasadím klapky a podívám se jen na historický centrum, pak ano, Bari je krásný. Jenže Bari není jen historický centrum. Zdaleka ne. Je to 300 tisícový, přístavní město.

Přesto se tu cítím doma (píšu v době, kdy tu žiju už dva měsíce). Mám rád naši ulici, která je jedna z těch typicky jižanských, mám rád historický centrum, místní chaos, miluju zdejší jídlo, klid místních… ale…

Kafe s vodou do plastovýho kelímku? Běžná věc 90 % kaváren Bari.

Libertà

Správně, už jsi pochopil/a, že bydlíme ve čtvrti Libertà. Čtvrť vznikla počátkem 20. století v reakci na růst města. Název "Libertà" odkazuje na secesní styl prvních budov, charakteristický kovaným železným zábradlím s květinovými motivy.

Tahle část města se od ostatních v mnohém liší. Je to typická bloková zástavba, která musela vzniknout jako plán šíleného milovníka kolmic.

Co sto metrů křižovatka. Jedna jako druhá. Domy přes ulici jsou si relativně blízko a většina si je podobná jako vejce vejci. Jasně, jednou za čas bělejší skořápka, jednou víc do sněda, ale to je tak všechno, čeho se může zoufalý Čecháček chytit.

Kontejnery a vždycky něco navíc! Teď matrace, jindy sporák, mrazák, televize. Trpělivost a vybavíš byt!

Psi exkrementy kam se podíváš! Takže pozor, když se pod nohy nedíváš! — Tolik štěstí jako v Libertà abys pohledal/a!

Něco jako vzkaz v lahvi kolemjdoucím - zapíchnutí kartička s nápisem (zřejmě v dialektu) do hovna. — Něco jako vzkaz v lahvi kolemjdoucím?

Stejné místo s kontejnery na odpad, jako už bylo jednou vyobrazeno. Jen je před kontejnery tentokrát gauč a další kusy nábytku. — Stejné místo jako nahoře s tím žlutým termoboxem, jen jiný týden.

Jako v Neapoli

Tahle čtvrť je údajně “správně jižanská”. Místní tvrdí, že takhle vypadá Neapol. Nevím, tam jsem nebyl.

Pokud v Neapoli ale troubí klakson za klaksonem, motorky nečekají, než se auta rozjedou a zkracují si cestu přes chodník, kde do jednoho ho*na za druhým otiskují vzorek pneumatik a vyhejbají se sušákům s kalhotkami paní domu, lehce zaměnitelnými za smuteční plachtu, pak je to jako v Libertà.

Libertà v noci a zářící cedule pizza. — Pizzu ale uměj fenomenální i v tý největší špeluňce.

Liduprázdná ulice kolem šesté raní. — Zombie land aneb Libertà kolem šesté raní.

Pokud v Neapoli chlapi s třetinkami Peroniho postávají ve dveřích vlastních kluboven (kde můžou kouřit a koukat na tývku), pokřikují v místním dialektu na podélně parkujícího maníky do škvír mezi zubama a vášnivě u toho gestikulují, pak je to v Neapoli jako v Libertà.

Pokud v Neapoli týpkovi, který tlačí na paleťáku horu palet, nevadí, že za ním jede autobus plný lidí a nevzrušeně pokračuje dál ulicí, pak je to jako v Libertà.

Libertà. Svačina spouštěná z čtvrtého patra na laně, parkování na chodníku, klouzající se ulice po dešti, co chvíli hořící kontejnery... kontejnery a vedle nich mrazák, skříň, gauč, ale taky cédéčko Pavarotiho nebo povalující se esence Itálie - samotný balíček těstovin. To je Liberà a mnoho z Bari.

Rozdělaný balíček těstovin povalující se na zemi poblíž kontejnerů. — I esence Itálie - samotný balíček těstovin není ušetřen.

Na zemi ležící panenka hlavou zabořena do asfaltu. — Zrůdnost!

Pár momentek z Taranta

Libertà v Bari v tom není sama. V Tarantu jsou na ostrově (kde je historický jádro) uličky velmi podobný. Jen tam neřádil ten úchylák s pravítkem a obscesí na pravý úhly v zástavbě. Bludiště Tarantských ulic je o level zajímavější, i tím, že má i nějaké to převýšení. “Ta esence” je však stejná jako v Libertà.

Grafity na kterém je vyobrazen černoch, jak se napřahuje s kladivem v ruce. Pod ním je na ulici vyhozený rozmlácený nábytek. — Všechno roztřískám! Třísky budou lítat!

Ulička s domy s oprýskanou omítkou, zaparkovaný Fiat Uno a na něm sedící kočka. Další kočky jsou v okolí. — Kočičí ulička se zaparkovaným Unem.

Jenže ono to je u nás dost podobný

Libertà nebo historické Taranto jsou fakt ukrutně špinavý a zabordelený. Jenže u nás je to (spíš teda s odpadem) dost podobný.

Cože? Slyším jak si broukáš. Pamatuješ na můj článek Anonymní odpad. Jen ten koš cestou nerozsypat? V případě Libertà vs ČR to vidím podobně - je vlastně pokrytecký říkat, že je tu na ulicích bordel. Protože on jednou za týden zmizí. Stačí, když projede popelářská četa s doúklidem, rázem je relativně čisto.

Běž se podívat, jak to vypadá kolem konťáků u nás na sídlišti města nad 20 tisíc obyvatel. Dost často se tam taky povalujou ledničky, skříně nebo matrace. Rozdíl je teda v tom, že jsou většinou v prostoru konťáků. Nejsou tak na očích přímo na ulici.

Edit 2. 1. 2025: V tomhle článku z října 2024 jsou fotky kontejnerů v Praze docela podobný jako ty v Bari.

Svoz odpadu je u nás pravidelnější. Tím pádem se nevytváří ostrovy odpadu kolem košů (snad až vyjma období Vánoc a Nového roku) a vše vypadá víc uklizeně.

A tak se ten odpad kupí za městem, nebo prohání komínem spaloven. V Česku jako v Itálii. Jen v Liberà je ten odpad víc vidět.

Jenže ve výsledku to není o nablýskaný ulici, ale o produkci odpadu. V Libertà se nad tím někdo může aspoň zamyslet. U nás je zdánlivě všechno v pořádku a pokud je na ulici přece jen bordel, je to (přece!) chyba popelářů/města.

Otisk dlaně v zamlženém okne s výhledem do ulice Libertà. — Sbohem, Libertà. V dekadenci tvé já půvab nakonec přec jen našel, otisk jsi zanechala v srdci mém.