Itálie vlakem je velmi dobře dostupná. Přímý vlak do Itálie jezdí z Vídně. Stačí večer ulehnout a ráno už se probudíš v Itálii. Spát se dá v nočním vlaku velmi pohodlně. Navíc díky moderním vozům i po jednom, zamčený před světem na magnetickou kartu. Ale nepředbíhejme, vezmu naši cestu hezky popořadě.

Datum poslední změny: 22. 10. 2024
Minulý článek na toto téma shrnul teoretické možnosti, jak se dostat do Itálie vlakem (klidně až na Sicílii). Článek má jednu chybu: spoje jsem plánoval s odjezdem v pátek. Pokud však vyjedeme ve čtvrtek, otvírají se nám úplně jiné možnosti: NightJet NJ 233.
Poznámka: i do Španělska jde dojet vlakem (z Pardubic). EDIT srpen 25: A po letošku vím, že se dá vlakem dojet i do Švédska.
Do Vídně se z ČR dá dostat pohodlně vlaky Českých drah. Jízdenky jsem kupoval 2 měsíce předem za 280 Kč/kus (z Pardubic).
NightJet NJ 233 vyjíždí každý všední den v 19:18 z Vídně. Vlak jede do Bologni, Florencie a Říma. Z Florencie do Říma se ale táhne, lepší cestu ukončit ve Florencii a přestoupit na rychlovlak (Freccia rossa). Rychlovlak proletí vzdálenost Florencie-Řím za 2,5 hodiny, zatímco NightJetu to zabere hodiny čtyři.
Největší výhodou vlaku jsou ale vagóny s tzn. mini cabins (mini kabinek). O těch později, až se přesuneme na nástupiště vídeňského nádraží.
Rovnou na stránkách OBB. Jde koupit na klasická sedadla, do lehátkových vozů, ale především do mini kabinek pro jednoho. Z jedné strany mají kabinky "posuvné "šoupačky", které jdou srolovat a vytvoří se tak asi půl metrové okénko do druhé kabiny - takže se z toho stane kabinka pro pár. Ve výchozím stavu jsou ale "šoupačky" zavřené a kabina je pro jednoho.
Dva měsíce předem nás stála (kupována na konci červenci na konec září) jízdenka Vídeň - Florencie v mini kabince 1650 Kč/kus.
Dost teorie, pojďme na koleje! Po třech hodinách ve vlaku jsme vystoupili ve Vídni, kde máme 2 hodiny čas na přestup. Jdeme do parku, dáváme pivko v restauraci a pak už míříme na již několikrát zmiňovaný NightJet 233.
Vlak byl přistaven 10 minut před svým odjezdem. Tak akorát. V uličkách kolem nimi kabinek byla zácpa, za chvíli se ukázalo proč: lidé s většími zavazadly laborovali kam je umístit. Mezi kabinkami jsou sice úložné prostory, ale ty jsou spíš na kufr velikosti příručního zavazadla. Ne pro cestovatele s 80 litrovou krosnou (já), nebo velký kufr (Veronika).
Chvíli poté, co jsme se dostali k našim kabinkám, se vlak dal do pohybu.
Po našem příchodu čekaly v kabince deka s polštářem, prostěradlo a plastová půllitrovka s vodou.
Tím, že jsme měli dvě mini kabiny, Veroniky kufr jsme umístili do prostoru mezi nás (do toho okénka mezi kabinkami). Ochudili jsme se o romantiku - držení se za ruce a usínání při pohledu na míhající se světýlka. Nebo lépe: vyměnili jsme tuto romantiku za pocit bezpečí, že jsou zavazadla s námi.
Krosnu si pak dala Veronika k nohám. Batohy vyplnily prostor kolem kufru. Nakonec se to dalo i takto improvizovaně.
Boty a menší batohy jdou zamknout na magnetickou kartu do přihrádek mezi kabinami.
Karty přinesl stevard krátce po našem zabydlení. Pak se nás ještě zeptal, jestli chceme ke snídani kafe nebo čaj a že se snídaně bude podávat v 5:30. Ve Florencii jsme měli vystupovat v 6:42. Budiž.
Leželi jsme dvě další mini kabiny od záchodů (pánské, dámské a jedna umývárna - jen umyvadlo), Wi-Fi fungovala stabilně a celkem svižně. 11 Mbps stačí, ne?
V kabince je pak zásuvka a USB konektor.
Také zde je možnost ovládat světla (která se i tak během jízdy několikrát sama naplno rozsvítila) - nejen je zapínat a vypínat, ale také snižovat intenzitu. Na displeji je i indikátor obsazenosti WC a umývárky - což mi přijde dost praktické. 🙂
Kabinky jsou uzavřené, takže ze stropu proudí vzduch. Jde měnit teplota, ale vypnout to úplně nelze. Vzduch nebyl studený, nicméně někomu nemusí dělat dobře foukání na oči. Vždycky je tu možnost oželet výhled z okénka a přesunout se hlavou k východu z kabinky.

Po desáté jsme zalezli do kabinky, zavřeli ji za sebou a vyzkoušeli, jestli skutečně nejde otevřít zvenku. No, nejde.
Pak už jsem se jen díval z okénka, až jsem usnul. Na každém nádraží jsem se vždy probudil, přeci jen reflex z mnohaletého každodenního dojíždění (v těch letech navíc po častých návštěvách hospody 😀, kdy jsem se bál, abych nepřejel) zanechá své. I tak mě z pohodlí postele bavilo sledovat nastupující a další cestující, kteří postávali na dalších nástupištích.
Pečlivě v něm kurátoruju zajímavosti nejen z oblastí individuální ekologie, jednoduchosti a cestování, ale přináším i praktické tipy do běžného života. Nudit se nebudeš, měsíčně se odhlašuje pod 0,5 % odběratelů.
Stejně jako když jsme jeli vlakem do Španělska, i cesta do Itálie se neobešla bez nečekaných komplikací. Ve Villachu měl vlak stát hodinu. Jenže stál mnohem déle. Na přestup ve Florencii na rychlovlak do Bari jsme měli 80 minut. Přišel mi e-mail s tím, že vlak bude mít 70 minut zpoždění, údajně nějaká závada na vlaku. Hmm.
“Dobrá, to by se mělo dát,” kalkuloval jsem a chlácholil se, že cestou zpoždění ještě stáhneme. Přeci jen, dalších zastávek, kde měl vlak desítky minut čekat, nás čekalo ještě dost.
Probuzení bylo vtipné. Zatímco já jsem si dle GPS spočítal, že musíme mít zpoždění alespoň 2 hodiny, sousedé z okolních kabinek (Rakušané) mě přesvědčovali, že máme 70 minut, psali to přece v e-mailu. A když by byla změna, přišlo by to dalším e-mailem. Tak OBB funguje, víte? Nuže dobrá. Místní jsou v pohodě, ve Florencii mají na přestup na rychlovlak do Říma podobně času jako my. Cajk.
Stevard se ukázal se snídaní až v 6:30. Všichni jsme vstávali o hodinu dřív. Prosím tě, ptej se ho jen na věci spojené se snídaní nebo spaním v kabině. Informace o zpoždění, či zda bude vlak ve Florencii čekat, z něj fakt nedostaneš.
A tady jsem udělal chybu. Dle mých propočtů už nebyla šance, že vlak ve Florencii stihneme, ačkoliv mě sousedé ujišťovali, že by nám z OBB napsali (spoiler: mlčeli až do konce, k údivu rakouských spolucestujících).
Ozvalo se hlášení, že přijíždíme do Florencie. Sousedé na mě významně pomrkávali a za jejich úsměvy se dalo číst: "No neříkali jsme to?" A já zase pomrkával na ně s mapou a tečkou z GPS, která měla k Florencii daleko. Koukali na to a rozporovali, ty wle. 😀
Vznikla panika, lidi začali balit… a pak se ozvalo, že přijíždíme do Bologně - tedy správné destinace. Stihnout vlak ve Florencii by šlo jedině, kdyby se z našeho vlaku stal rychlovlak, ten by trasu dal za 37 minut.
A ta chyba?
Začal jsem hledat. Všechny rychlovlaky Florencie - Bari vyprodané. Bylo 7 ráno a přicházel v úvahu jen jeden jediný spoj: Florencie - Řím, Řím - Pescara, Pescara - Bari. Dva přestupy, pár minut na přestup. A příjezd do Bari v 9. Případně Pescara - Bari jel ještě jeden pozdější spoj, takže příjezd půl jedenáctá. Za předpokladu, že stihneme vlak Řím - Pescara.
Hmm. Hezké. Co ale zbývá? Přebookovat rychlovlak. TrenItalia to omožňuje, super! Jenže pátek jsou už všechny obsazené, to samé v sobotu. První volný je až v neděli. Hledám ubytko ve Florencii, nedává to smysl, jsou to rakety. No tak jsme přišli o 1400 Kč/osoba, no. Teď je důležitý z toho vybruslit a dostat se do Bari ještě dnes, kde na nás čeká byt na 2,5 měsíce.
Jenže v kolik přijedem do Florencie? Dle mých propočtů asi o dvě hodiny dýl. Ale dá se tomu věřit?
Mezitím jsme se rozloučili s cestujícími z Bologně a pokračovali dál na Florencii.
Hledám ještě na internetu, zda v Itálii funguje něco jako u nás - tedy informace o zpožděních pro danou vlakovou stanici. A funguje! Dozvídám se tam, že náš rychlovlak sice zpoždění má, ale jen 10 minut. To nedáváme.
Nakonec se rozhodujeme, že zůstaneme ve vlaku a dojedeme až do Říma, abychom neriskovali další přestup. Je jasné, že do kabiny na spaní nikdo nenastoupí. Ani mi to nepřijde jako podvod, za to zpoždění, neinformovanost a propadlou jízdenku Florencie - Bari.
Začínají k nám prosakovat informace, že není vůbec jisté, že ten vlak do Florencie dojede. Natož do Říma - kam chce jet podobně jako my (tedy na černo) i několik Rakušanů. Taky jim ujely spoje a taky se cítí v právu. Tak v tom nejsme sami.
A opravdu, něco se děje. Vlak staví čím dál častěji, zpoždění se natahuje. A já hledám dál. A pak bych si nejraději nafackoval (konečně přichází ta chyba).
Našel jsem spoj, který mě nenapadl vůbec hledat - Bologna - Bari. TA Bologna, kde jsme před chvílí stáli. Jenže teď už míříme do Florencie a vlak mele z posledního.
Long story short: vlak do Florencie nedojel. Respektive jo, ale ne až na hlavní nádraží. Zastavili jsme před ve stanici Firenze - Campo Marte. Na hlavní nádraží Firenze - Santa Maria Novella jsme museli dojet kodrcákem, do kterého nás dovedl informovaný personál této stanice.
Celá situace byla dost chaotická. Nikdo nic nevěděl, prostě běž tam a tam pojede vlak. Průvodčí z OBB se tvářili překvapeně, že chtějí cestující vůbec dál, přece jsme ve Florencii. I když na nějakém pidi nádraží, to je jedno.
My končili dle plánu s NightJetem ve Florencii, ale jak to pak řešili lidi, co pokračovali do Říma, fakt nevím.
Příměstský vlak nás přesunul do Florencie. Tam jsme koupili rychlovlak zpět do Bologně, kam jsme se dostali o půl dvanácté.
Z tohohle vlaku jsem koupil na dvanáctou regionální vlak Florencie - Bari. Stál mnohem míň než rychlovlak a nemuseli jsme čekat další dvě hodiny, než rychlovlak pojede. Náš regionální vláček měl díky tomu příjezd dokonce dřív, než později vyjíždějící rychlovlak. Přejíždět celou Itálii regionálním vlakem fakt v plánu nebylo. Ale příjezd do Bari v 7 zní nadějně. A hlavně byl bez přestupu! Bylo tedy jasné, že do Bari už dojedem. Bude to sice dlouhá cesta, ale dojedem.
A to se skutečně v 19:30 stalo. Těch 30 minut zpoždění čert vem.
V OBB nám rakouští spolucestující radili, že když má vlak víc jak dvě hodiny zpoždění (nakonec 3 nebo 3,5 hodiny zpoždění) máme vyplnit formulář z jejich webovek a že nám budou kompenzovat jízdenky za prošvihlý spoj ve Florencii. Jízdenky Bologna - Bari byly sice dražší, ale budiž.
Realita?
Je to už bezmála tři týdny, poslali jsme jeden další e-mail s dotazem, jak to tedy vypadá, ale OBB zarputile drží strategii mrtvého brouka. Tak uvidíme.
Edit 8. 11. 2024 - už se konečně ozvali z OBB. Vrací nějakou část jízdného z NightJetu. Takže neproplácí dražší propadlou jízdenku Florencie - Bari.
Namísto druhé odpolední jsme dojeli do Bari v půl osmé, ale dojeli jsme.
Přes naše blbé zkušenosti bych jel s NightJetem znova. Spaní je až na několik popsaných mušek pohodlné a mně se teda moc líbilo.
Ale cestu bych naplánoval jinak. Vystupoval bych v Bologně, kde je na Bari více přímých rychlovlakových spojů a nechal bych si tam větší časovou rezervu. Namísto hodiny dvacet teda aspoň dvě a půl, nebo tři.
Plánované jízdenky Pardubice - Bari vyšly 3400 Kč na jednoho. Z toho Pardubice - Vídeň 380 Kč, Vídeň - Florencie 1650 Kč, Florencie - Bari 1400 Kč.
Neplánovaně jsme ještě platili za: rychlovlak Florencie - Bologna 835 Kč a intercity Bologna - Bari 1500 Kč.
Namísto plánovaných 3400 Kč tedy 5700 Kč osoba.
Edit 8. 11. 2024 - Z OBB nám vrátili 55 EUR (1390 Kč). Takže cesta vyšla na 5000 Kč/osoba, namísto plánovaných 3400 Kč.
Kam dál? Co třeba vlakem do Španělska? Nebo vlakem do Švédska?

Chodíš s košem dvakrát týdně a přemýšlíš, zda by to nešlo dělat jinak?
Přesně takhle jsem to měl 7 let nazpět.
Dneska chodím s košem 1x za 2 měsíce a přitom mě to nestojí žádný extra úsilí navíc.
Zapiš se do beletristického e-mailového kurzu Domácnost bez odpadu. Každých 14 dní jeden příběh o Karlově cestě za nulou odpadu.
