Spotřeba s důsledky: jak plýtvání potravinami odráží naše postoje a hodnoty
V tomto článku se zaměřím na plýtvání potravinami. Které potraviny nejčastěji vyhazujeme? A proč? Téma mě zajímá nejen z hlediska odpadu, ale také faktu, že tak vyhazujeme dost peněz.
Původně jsem psal článek o kompostování. Během hledání materiálů jsem se ponořil do několika studií EU na téma bio-odpadu a strávil jejich čtením několik hodin. Článek shrnuje nejzajímavější fakta podrobné studie The Food We Waste [1].
V příštím článku se rozepíšu o možnostech předcházení plýtvání potravinami, v dalším o možných cestách zpracování bio-odpadu v EU a až poté vyjde článek o možnostech kompostování v domácnostech (především tedy bytech).
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle, nebo na Spotify, Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, či Google Podcasts.
O studii
Motivací studie bylo vytvořit si představu o množství produkovaného bio-odpadu a zhodnotit tak, jestli by jeho případné třídění od směsného odpadu mělo smysl. Většina bio-odpadu totiž končí na skládkách [2], nebo je proháněna komínem spaloven. Více o cestě bio-odpadu, který končí ve směsném, brzy v článku.
Studie probíhala v cca deseti největších městech Anglie a Walsu a účastnili se jí náhodně vybraní jedinci (celkem 2138). Odpad z domácností zapojených do studie tak putoval po určitou dobu na třídící linky. Pracovníci ručně hledali zbytky potravin, řadili je do kategorií a vyhodnocovali, zda potraviny musely být vyhozeny. Z nasbíraných dat se určila původní hmotnost potravin a cena (metodika je obsáhle popsána ve studii). Množství nakoupeného zboží je převzato ze studie [3] a neměl jsem sílu zjišťovat, jak bylo stanoveno.
Plýtvání potravinami – základní fakta
Nebudu uvádět výsledky v tunách, protože to jsou obrovská nepředstavitelná čísla. Namísto toho se na ně podíváme relativně:
- 30 % koupeného jídla se vyhazuje,
- 61 % vyhozeného jídla šlo předejít a mohlo se sníst.
Zmíněná 61 % zahrnují i kůrky od chleba, které prostě někdo (mlsně :D) nesní a vyhodí. Stejně tak (což je možná trochu “ortodoxní”) i slupky od brambor. Autoři vysvětlují, že se dají brambory připravit i tak, aby je nebylo nutné vyhazovat. Částečně souhlas, ale čeští kuchtíci a kuchařky teď jistě berou vařečky a mlátí do stolu. Ano, v UK prostě asi nedělají knedlíky, šišky s mákem a podobné typicky české speciály🙂.
Oblíbené
Podrobnější výsledky
Jakými potravinami se nejvíce plýtvá?
Pojďme se na výsledky podívat trochu víc dopodrobna:
- Nejvíce se vyhazují brambory (49 % netknutých), chleba, jablka (94 % netknutých), maso a masové produkty a trvanlivé pečivo.
- Nejvíce platíme za následující vyhazované potraviny: maso a masové polotovary a trvanlivé pečivo.
- konzumovatelného jídla se vyhodí 46 %.
- Nejčastěji vyhazované potraviny, které zbývají po vaření, jsou: rýže, těstoviny a brambory. Rýže také nejčastěji zbývá na talíři (a je tudíž vyhazována).
- 15 % vyhazovaného jídla bylo neotevřené.
Kdo tím jídlem tak plýtvá
Na tuto otázku mám jednoduchou odpověď: my všichni. V průměru zbytečně vyhodíme 70 kg potravin za rok na hlavu (po přepočtu z doby trvání sběru odpadu pro studii). Zajímavé je, že lidé v důchodovém věku plýtvají stejně jako mladí lidé. A nejvíce plýtvají lidé žijící sami.
O desetinu méně bio-odpadu produkovaly ty domácnosti, které v minulosti kompostovaly. Domácnosti, které si osvojily třídící návyky, plýtvaly jídlem také o desetinu méně. To je zajímavý argument, který se dá s výhodou používat v diskuzích nad smyslem recyklace.
Plýtvání potravinami se děje kvůli špatnému plánování. Kterými plýtváme nejvíc?
Pět nejčastějších důvodů, proč potraviny vyhazujeme, se dá shrnout do následujících pěti kategorií:
- Zůstaly nedojedené na talíři,
- prošly minimální dobou trvanlivosti,
- vypadaly/zapáchaly/chutnaly divně,
- zplesnivěly,
- zbyly po vaření.
Nejhůře se chováme k rýži, která nám zbývá jak na talíři, tak v hrnci po vaření. Smutný je také výsledek u masa. Přesto spousta lidí o tomto bodu nechce ani slyšet. Stručně: jako důvod pro vyhození masa uvedli lidé zapojení do studie “prošlo dobou minimální trvanlivosti” v 35 % případů a “zbylo na talíři” v 25 %. Maso tedy končí v odpadu ze 60 % kvůli naší “rozežranosti” a neschopnosti plánovat.
Chov zvířat na maso se často uvádí jako významný zdroj emisí, spotřebitel vody a také přispívá k erozi a znečišťování půdy. O etice chovu nemluvě.
A ještě jedna věc – do studie se započítal jen odpad domácností. Nejsou v ní tedy zahrnuté gastro provozovny a firmy. Skutečnost bude ještě černější…
Závěr
Ze studie vyplývá, že více než polovině z objemu vyhazovaného jídla lze předcházet. Ideálně už v obchodě. Ze statistik vyplývá, že spousta potravin se vyhazuje právě kvůli tomu, že jim prošla doba minimální trvanlivosti. Nakupující také zřejmě až doma zjišťovali, že vlastně koupenou potravinu jíst nechtějí.
Domácnosti, které třídí papír, plasty, atd., plýtvají jídlem o desetinu méně. To je zajímavý argument do debaty nad smyslem třídění. Dokonce se dá předpokládat, že takové domácnosti na tom budou lépe i v třídění jiných odpadů (kovy, elektro, …).
Nejčastější vyhazované potraviny, které zbývají po vaření v hrnci, jsou: rýže a těstoviny. Rýže je také nejčastější potravinou, která zbývá na talíři.
Takže je nutné lépe plánovat, ideálně doma před výjezdem do obchodu. V obchodě pak moc nekoukat kolem sebe a kupovat skutečně jen to, co je potřeba. Podrobněji se předcházení plýtvání potravinami zabývám v tomhle článku.
Děkuju za přečtení až do konce, a pokud máš dojem, že by si tento článek mělo přečíst víc lidí, sdílej ho!
Reference
[1] - WRAP, The food we waste. United Kingdom ‘s Waste and Resources Action Programme (WRAP), Banbury. ISBN: 1-84405-383-0. 2008. [2] - ASSESSMENT OF THE OPTIONS TO IMPROVE THE MANAGEMENT OF BIO-WASTE IN THE EUROPEAN UNION. Dostupné (únor 2022) na: https://www.waste.ccacoalition.org/document/assessment-options-improve-management-bio-waste-european-union. [3] - Family food in 2005-06 : [a report on the 2005-06 Expenditure and Food Survey] od Department for Environment Food & Rural Affairs.