Rozjímání nad Bitcoinem, hodnotami a ekologií

Eroze hodnot a kupní síly

Josef mnohdy přichází na stejné věci, jako člověk zajímající se o individuální ekologii:

“Když nejsme schopni vytvářet úspory a místo toho utrácíme vše, co vyděláme (a prostřednictvím dluhu mnohdy ještě více), pak se naše infrastruktura začne rozpadat, společenské hodnoty budou erodovat a přestaneme dbát na budoucnost.”

Počkej. neplaš se. Žádný konspirace, dále tě podleju datama. 😜

Ideální inflace

Z hlediska člověka je 0 %. Centrální banky se ale bojí deflace jak čert kříže, takže záměrně směřujou s “finanční stabilitou” k meziročnímu znehodnocování o 2 %. Jinými slovy, centrální bance přijde v pohodě, že ti každý rok naředí kupní sílu o 2 %. Jasně, 2 % nezněj nijak dramaticky. Jenže:

• To centrální bance vůbec nejde. Od vzniku České republiky (leden 1993) ztratila koruna 72 % kupní síly. Jinými slovy: co šlo v roce 1993 koupit za 100 000 Kč, bys v roce 2024 koupil za 358 litráků (kumulatvní efekt inflace je dareba).
• I kdyby centrální bance šlo držet 2% inflaci. Za 35 let zbyde z miliónu... milión. Jen jeho kupní síla bude 500 tisíc. Jinými slovy: za 35 let ztratíš polovinu hodnoty peněz.

Inflace v posledních 10 letech

V takovýmhle prostředí samozřejmě není možný spořit. Šetřit se nevyplatí.

Logicky docházíme k tomu, že je lepší si peníze užít hned - tedy se chovat konzumně, spotřebovávat víc, než v danou chvíli potřebujem.

Nebo docházíme k tomu, že musíme investovat. Jenže ne každý má vztah k riziku. Ne každý je finančně gramotnej.

Za bezpečnou investici se v ČR považujou nemovitosti. Což je blbý, protože to zhoršuje možnosti ostatních pořídit si bydlení.

Pokud bys koupil/a v roce 2016 byt za 1,8 miliónu, jen kvůli inflaci by v roce 2024 stál 2,7 miliónu (spočítat jde tady). Jinými slovy: peníze za tu dobu ztratily 33 % kupní síly. Průměrná meziroční inflace byla 5,6 %.

2,7 miliónu je ale cenám bytů z roku 2024 pořád vzdálený. Nějaký to mega ještě chybí. A tady přichází s vysvětlením Pepa:

“Aby lidé toto selhání fiat peněz (moje poznámka: peněz nekrytých zlatem) kompenzovali, hledají jiné nástroje pro zastoupení role uchovatele hodnoty, například cenné papíry nebo nemovitosti.”

A ještě jedna citoška:

“Za zmínku zde stojí také skutečnost, že největší půjčkou v životě většiny lidí je dnes hypotéka neboli půjčka na nemovitosti, které jsou kvůli své současné roli náhradního uchovatele hodnoty značně nafouknuté. V hyperbitcoinizovaném světě (moje poznámka: světě, který přijal široce bitcoin) by došlo k vyfouknutí nemovitostní bubliny a zároveň by docházelo k pozvolnému zvyšování kupní síly úspor v průběhu času. Nemovitosti poptávané pouze pro svůj primární účel – bydlení a prostor pro podnikatelské aktivity – by se tak staly mnohem dostupnější bez nutnosti celoživotního zadlužení.”

Proč je důležité, aby byly peníze kryté něčím, co má konečnou zásobu? A jakých dalších 6 vlastností by dobré peníze měly dosáhnout? Pokud tě to zajímá, doporučuju video What’s problem (40 minut), kde Joe Byan poutavě (a na příběhu) vysvětluje co dělá dobré peníze a proč jsou důležité.

Velmi důležitá vlastnost dobrých peněz je, že se nesmí měnit jejich vlastnosti. A tenhle požadavek splňujou v současnosti jediný peníze. Je to Bitcoin.

A jéje. Takovej buzzword, Tome! Navíc, spotřebovává obrovský množství elektřiny. Nešlo by to jinak?

Páteř sítě (proof of work) a jeho obdoba v přírodě

Nie. Proof of work je páteř decentralizace. A o to jde. Klíč je v tom, že peníze nesmí nikdo ovládat. Pokušení je příliš velké. Historie ukazuje, že se vždycky někdo najde, kdo by se rád napakoval na druhých. Ale teď je dost možný, že se nacházíme na křižovatce dějin.

Proof of work je revoluce. Nejde vynechat, pokud má být Bitcoin nadále maximálně decentralizovaný (nezávislý na centrální autoritě, tedy chamtivosti jedince/společenství).

Navíc, proof of work není čistě technický výmysl. Je vidět všude v přírodě.

Jan Kohout v podcastu Stackuj sdílel hezký příklad na jelenech: každý rok hledají potravu, utíkají před nebezpečím a krmí se. Přebytečné minerály načerpané ze stravy ukládají do paroží. Právě jeleni s nejvyšším parožím jsou pak preferováni samicemi při páření a genom nejsilnějších se předává potomkům. Na podzim ale jeleni paroží shodí, aby další rok mohla začít “hra” znovu od začátku, pro všechny od stejné mety.

Napadá mě další příklad - lososi: plavou proti proudu jen proto, aby se mohli v domovině, kde se dříve narodili, vytřít. Jen ti nejsilnější doplavou až na konec, aby dali vzniknout novému životu. Nová generace je tak důkaz o provedené práci rodičů.

Ale nemusíme chodit ani do přírody. Kdo proběhne cílovou páskou maratonu, dokazuje, že předtím trénoval. Když vybíráš volnonožcce, zajímá tě jeho portfolio (tedy vykonaná práce). Stejně jako reference u ubytování. Jak říkají Indové: jogurt se sám z mléka neudělá.

Důsledky světa s omezeným státním dluhem

Na moment se zasněme. Co by se stalo, kdyby stát přestal vydávat vlastní peníze a přešel by “zpátečnicky” na peníze kryté zlatem nebo přímo na bitcoin?

Mohl by utrácet jen ty peníze, které by odpovídaly jeho zásobám zlata/bitcoinu.

Zlato má samozřejmě tu nevýhodu, že se musí věřit správci, centrální autoritě. Největší krádež zlata se stala v roce 1933 v Americe. Kradl stát. Okradl všechny své občany. Prostě vydal zákon, že lidi nesmí držet zlato. Pokud ho u nich najdou, obří pokuta, nebo 10 let vězení. Sice ho od lidí vykupovali, ale s nevýhodným kurzem, který po výběru zlata narovnali.

Tereticky by šlo něco takového udělat i s bitcoinem. Nicméně jsou způsoby, jak držet bitcoin, aby o tom kdokoliv věděl. Stejně tak s ním jde platit bez nutnosti nějakého prostředníka.

Zatím vždy v historii správce (monarchie/státy) vždy začal podvádět a začal tenčit mince nebo vydávat více bankovek, než měl reálně podloženo zlatem. Tím mohl krátkodobě utrácet víc, než kolik měl v kase. V případě omezené finanční zásoby a vyšších výdajů by naopak vládce musel někde šetřit, nebo zvedat daně. A to je politická sebevražda.

Jasně, mohl by si zase nějaké ty peníze napůjčovat od věřitelů. Ale omezeně, protože věřitelé by mu při rostoucím zadlužení méně věřili, tedy méně půjčovali.

Narozdíl od dnešní situace, kdy státu peníze půjčuje centrální banka a tím víceméně roztáčí kolo inflace, protože vytváří nové peníze, které vznikají z ničeho - bez jakékoliv vykonané práce. A to neřešíme vytváření peněz komerčními bankami ve formě půjček, na které vlastně nemají peníze (stačí, když mají jednotky procent celkové výpůjčky - bankovní politika částečných rezerv). Tyhle peníze by měly po zplacení zase zaniknout.

Co z toho plyne? Ve finančním systému krytém zlatem/bitcoinem by měla být finanční politika státu více pod dohledem občanů. Mělo by být více vidět, kam proudí vzácnější peníze, protože jich je omezenější množství. Když se někde “vypaří”, jinde reálně chybí. Hůř se šmelí. Hůř se obhajuje financování válek, protože omezenější finanční toky jsou více do očí bijící.

Spotřeba elektřiny bitcoinové sítě vs inflace v širším smyslu

Konzumní způsob života, život na dluh, život posedlý ekonomickým růstem (což ale jinak s inflací nejde), kde příroda je jen zdroj, vstup pro továrny, kde každý strom a včela mají s posvěcením ekonomů hlavního proudu cenovku, a nic víc neznamenají, to je protipól bitcoinu.

Inflace se projevuje i nefinančně. Také zvyšováním civilizačních chorob (junk food, znečištění ovzduší, vody), psychických problémů (stres, zrychlující se doba a z toho plynoucí časová chudoba), klimatickou a odpadovou krizí, polarizací společnosti, kdy se hádáme zda budeme volit Losnu nebo Bažňáka, kteří si ale budou z centrální banky půjčovat N nebo N * 2 miliard a tím vlastně roztáčet inflaci a řešení oddalovat.

Je v tomhle světle spotřeba elektřiny nástroje, který by mohl výrazně transformovat společnost a prostředí, ve kterém žijeme, a zase přivést do světa lidské hodnoty a úctu k práci, vlastně argument?

Spotřeba bitcoinové sítě v číslech

University of Cambridge neustále monitoruje, kolik aktuálně bitcoinová síť spotřebovává elektřiny. Světově je to 180 TWh. To je obří, enormní číslo. Je to o 87 % víc, než Google za rok 2023 (25 TWh).

Nicméně, vztáhněme to k celosvětové spotřebě elektřiny, která je pro rok 2023 také 180. Ale tisíc TWh. Z toho vyplývá, že Bitcoin celosvětově spotřebuje 0,1 % elektřiny. Což je pořád obří, obří, číslo.

A zdroj elektřiny? Dle Josefa: “Těžaři přirozeně hledají nejlevnější zdroj energie, kterým je často jinak nevyužitá obnovitelná energie (větrná, solární, větrná a solární v době nadprodukce) nebo takzvaná uvízlá energie, například propálený zemní plyn z ropných plošin.” Trendem by tedy měla být udržitelnější forma výroby elektřiny, protože je pro těžaře levnější (těžaři samozřejmě nejsou žádní enviro nadšenci), jde jim pragmaticky o snižování nákladů.

Stojí ale těch 0,1 % světově spotřebované elektřiny za neinflační peníze a z toho plynoucí proměnu světa, kde si můžou drobní střadatelé spořit peníze, které budu mít za 20 let stejnou nebo vyšší hodnotu? Já věřím, že ano.

A pokud chceš o Bitcoinu vědět víc, tady jsou zajímavé zdroje:

• Úvod do Bitcoinu ve čtveřici videí (každé po 15 minutách).
• Video What’s the problem - vysvětlení, proč jsou peníze s neomezenou finanční zásobou problém.
• Knihy od Josefa Tětka (v úvodu). Josef jako jeden z mála poukazuje i na možná úskalí Bitcoinu.
• Zajdi na sedánek jednadvacítky. Probíhají po celý republice. Jejich cílem je budovat komunitu a právě šířit povědomí o Bitcoinu směrem k nováčkům.
• Blog bitcoin v kapse.