Tohle jsou moje nejlepší nákupy roku 2024: cestovní čajová zavařovačka, elektronická čtečka knih s Androidem, web kamera z druhé ruky, neplastová sportovní trička, maketa knihy a jako bonus, páč to “věc” úplně není, NordVPN (a bez afilu, narozdíl snad od všech YT videí, kde tohle slovo padne 😀).
Největší dilema jsem řešil u čtečky. Zavařovačka mi zase přišla jako nejzbytečnější. A za trička z Tencelu se mi nechtěly dávat ty peníze…

Datum poslední změny: 23. 1. 2025
Už pár let soustavně minimalizuju množství věcí, kterým chci dávat čas a pozornost. Zjednodušuju si život.
Cesta k jednoduchému životu, byť je sebevíc naplňující, není jednoduchá. Loni jsem si naivně myslel, že už mám hotovo, ale kdepak. Po návratu z Las Palmas jsem zjistil, že těch věcí potřebuju ještě míň.
Přesto pořád řeším, jestli nenakupuju impulzivně.
Nepopírám, že se pořád dokážu slušně nadchnout pro zbytečnosti. I přesto, že mě baví minimalismus, i přes to, že se snažím obklopovat věcmi co nejmíň, abych ty, které používat chci používal s radostí.
Ale o svém nakupovací impulzivnosti vím. Proto vždy aplikuji pravidlo 30 dní a když mám věc stále v hlavě, začnu si klást otázky:
Impulzivní nakupování tak odpadá.
Když jsem jedno odpoledne v čajovně dělal poslední úpravy na románu Trivandrum, všiml jsem si při placení čajové cestovní zavařovačky. Hned jsem si tenhle skleněný skvost nechal ukázat a šíleně jsem se do něho nadchl.
Aplikoval jsem pravidlo 30 dní, tentokrát mě svrběl mozek na nejvyšší možnou míru. Zavařovačka mě vábila i po měsíci.
Jenže jsem si nebyl jist, zda ji fakt potřebuju, doma mám gaiwan. Navíc pro čajové náčiní mám slabost a je to moje minimalistická slabina. Společně se sešity.
Ulehčí mi život? Doma ne. Na cestách ano. Kor těch nomádských. Budu se o zavařovačku starat? Minimálně.
Verdikt: je boží! Do spodní nádoby se nasype čaj, do vrchní části naleje voda. Pak se zavařovačka sešroubuje, otočí a horká voda se dostane do kontaktu s lístky. Po uplynutí času se nádobka znova otočí, voda proteče skrz nerezové sítko. Styčná plocha nerezu s vodou tam sice je, ale minimální, takže chuťově to je mnohem uspokojivější, než nerezová sítka do hrníčků. Zavařovačka má dvojitou stěnu, takže při držení nepálí. Během nomádských výprav ji používám denně. V běžném provozu v ČR pak při každé cestě vlakem, zevlení v parku, nebo výletu na více nocí do přírody.
Elektronická čtečka s Androidem - tak tady jsem měl obrovský dilema. Do té doby jsem používal Kindle Paper White 3. Sloužil dobře. Jenže během 4 měsíčního žití v Las Palmas mě ty elektro knihy začaly lízt do peněz. Jelikož Kindle čtečky nespolupracujou s českejma knihovnama, měl jsem sakra dilema, zda měnit čtečku “jen” kvůli možnosti půjčovat si knížky.
Potřebuju tu novou čtečku? To je otázka. Nejvíc čtu elektro knížky v zahraničí, kde poslední dva roky trávím 4 - 7 měsíců ročně, měsíčně v zahraničí zhltnu 4-6 knížek.
Androidí čtečka je dvousečná věc: proti hovořila obava z výdrže, údržby a rušení notifikacemi. Pro pak možnost kupovat si jen ty knížky, které chci podpořit. Dále možnost efektivnějšího psaní poznámek. A taky zobrazování poznámek - třeba akordy pro písničky na ukulele.
Verdikt: Opravdu si teď kupuju jen knížky, kde chci podpořit české autory. A za 4 měsíce, co čtečku mám, se mi na vypůjčených titulech zatím vrátila čtvrtina její ceny.
Výdrž baterky je stejná jako u Kindle Paperwhite 3 i když čtečku nevypínám. Poznámky z knih si můžu kopírovat přímo do Notion. S Kindlem jsem stránku fotil s appkou Google Lens, nechal rozpoznat text, vybral text ke zkopírování a až ten zkopíroval do Notion. Navíc poznákování takhle funguje i offline, na rozdíl od výběru textu v případě Google Lens.
Čtečka se také velmi dobře osvědčila u dvou beta čtení, kdy jsem četl přímo v Google Doc a poznámky vepisoval rovnou do sdíleného dokumentu. Paráda.

Potřebuju kameru? Kamera v notebooku není nejlepší, ale konzultace to stačí, ne? Není to zase jen rozmar? Na lepší návodový videa jsem používal nahrávání na foťáku, zvuk jsem nahrával na PC na externí mikrofon a pak vše v PC lepil dohromady.
Nakonec jsem z druhé ruky (na marketplace) koupil za 700 Kč Logitecha C922 Pro. Web kameru už jsem znal od Veroniky, funguje i za nižšího osvětlení.
Proč jsem to neudělal dřív?! Návodový videa teď točím jedno za druhým, natočil jsem kurz e-mailingu… v kombinaci s Loomem žádný stříhání a editace, protože zvuk a obraz jsou nahrávány současně přímo do PC a nic tak není třeba spojovat.
Konečně se mi podařilo koupit sportovnější trička, která v sobě nemají plast. To je skoro nadlidský úkol v dnešní době. Jsou od firmy holanské firmy Iron Roots, která se ovšem loni přejmenovala na Bold Will.
Trička jsou dost drahý ale sakra pohodlný. Mám dvě, která točím pořád dokola. Nosím je i na běžný nošení, mám je na sobě 80 % času. Nemusím plýtvat mentální kapacitou na to, co si brát na sebe.
Trička jsou z Tencelu. Tencel je obchodní označení lyocellu, jež pochází od rakouské společnosti Lenzing. Jedná se o viskózu z eucalyptů. Aby se ze dřeva stala tkanina, je nutné použít chemická rozpouštědla, která se ale v případě Tencelu točí, takže se 99 % vrací zpět do výroby. Teoreticky by se takové tričko dalo hodit i do domácího kompostu, kde by se mělo plně rozložit.
V levných knihách jsem koupil knížku s pevnou vazbou, která se nejvíc blížila budoucí vazbě (a formátu) románu Trivandrum. Vytisknul jsem obálku, nalepil na knížku a maketa byla na světě!
Ačkoliv původní koupenou knížku vůbec nepotřebuju, nově vznikla maketa, která pro mě měla během crowdfundingu obří hodnotu. Díky ní jsem se mohl s románem fotit, točit videa atp.
Nechápu, jak jsem mohl fungovat bez VPN. 5 důvodů, proč VPN žeru: