Zero Waste v Las Palmas. Ano, letošní zimu trávím v Las Palmas. Už jsem to zmiňoval dvakrát v mlsném zpravodaji, podcastu a taky v rozhovoru s Marcelou Jánskou.
Ne, neinvestoval jsem před deseti lety do Bitcoinu. Jedu si tady dál svoji volnou nožku (především tvorba a správa webu a pro trochu “lidského kontaktu” také digitální koučink) stejně jako v ČR. V Čechách bych asi další zimu nevydržel. O tom (možná) jindy.
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle. Je i na Spotify, Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, či Google Podcasts, nebo třeba YouTube.
Samozřejmě jsem si s sebou přivezl své eko návyky. Dál ťapkám po cestě k nule i když místy se tady teda slušně motám.
Napadlo mě, že by tohle čtení pro tebe mohlo být, mlsoune/mlsounko, přínosné, obzvláště, budeš-li tu trávit více měsíců. Čeká nás (odkaz tě dostane přímo na nadpis dané kapitoly) bazarové nakupování, bioodpad, voda, bezobalové nakupování, tržnice, doprava, eko komunita a samozřejmě spousta “trápení” do života bez odpadu zapálené jedince.
Po příjezdu do Las Palmas můžeš začít zjišťovat, co vše ti chybí (třeba lampička na čtení, že? Nebo brýle na plavání?). Tady tvé zero waste snahy mohou začít: po městě je spousta bazarů. Pokud se však nechceš chodit prohrabávat, existují i internetové bazary. Samozřejmě FB Marketplace, ale místní používají hodně wallapop (funguje i v kontinentálním Španělsku).
Dobře také funguje Slack skupina Live It Up pro digitální nomády, kde je jeden kanál věnován právě nabídce/poptávce věcí.
Ve vesničkách jsem viděl i knihobudky, jak je známe od nás - ty samozřejmě schraňovaly jen knihy ve španělštině.
V Las Palmas jsem je neviděl, nicméně je zde jedno takové honosné místo (pravděpodobně víc) v obchoďáku El Muelle, kousek od Santa Catalina, kde se dají knihy odkládat a zase brát. Když se vejde vchodem od hlavní silnice, pak je to asi po 50 m chůze po pravé straně. Naproti je chodba k záchodům, ve které je dokonce Bitcoinmat.
Asi 3/4 regálů tvoří knihhy ve španělštině, zbylé další jazyky. Nejvíce angličtina, francouzština, němčina. Dá se ovšem najít i pár knížek v češtině.



Další možností je Re-Read. Knížky se zde prodávají za fixní cenu 4 EUR (při nákupu jedné), 6 EUR (za dvě) a 12 EUR (za čtyři). To je spíš španělština.
Ve všech případech však bacha na plísně. O knižních plísních už jsem jednou psal - je tam i obrázek. Tady je to vyloženě plísňová přehlídka.
V únorovém kurátorském newsletteru (“trocha majolky a bude to žůžo”) jsem svízelnou situaci s tříděním bioodpadu už popisoval. Přihlas se k mlsnému zpravodaji, takový souhrn (nejen) eko novinek na jednom místě jen tak nenajdeš. Odhlásit se můžeš kdykoliv.
Ze života v Las Palmas: třídění bioodpadu tady nefunguje (ve městě velikosti Brna nejsou prakticky kontejnery na bio odpad). Našel jsem si však cestičku: bioodpadem láduju mrazák a pak buď jednou za týden jedu do místního komunitního místa nebo tu zmraženou kostku vyhazujeme u pláže do jediných kontejnerů na bio široko daleko. Pokud jedu do komunitního centra, půjčuju si sdílené kolo (fungují skvěle - za tři éčka na měsíc můžu drandit půl hoďku zdarma, což bohatě stačí) a pak spěchám s mrazivou tající kostkou v batohu městem. Naštěstí se tu červené moc z pozice chodců a cyklistů neřeší. To je ale velmi praktické: lidi přejdou, když je volno, a auta nemusí stavět na semaforech.
Co znamená, že kontejnery na bioodpad po městě “prakticky nejsou”? Jediné, které jsem našel jsou na promenádě u pláže. Většinou jsou mezi kontejnery na papír a plast. Ne však na všech stanovištích. Ale jsou třeba na úrovni Auditoria a pak jich je hodně od Reina Isabel dál k Isletě.
Pokud bys hledal(a) kompostovatelné pytle na bio odpad, dal jsem si tu práci a hledal celé jedno odpoledne. Vymetl jsem eko prodejny, menší obchůdky, markety, nic. Nakonec jsem je našel až v Mercadoně - nevím, zda je mají ve všech, ale v téhle ano.
To je na samostatný článek. Ve stručnosti: v Las Palmas je kolem 80 % vody z odsolovacích zařízení. Voda není nijak závadná, jen je silně chlorovaná. Kombinace filtrační konvice a binchotanové tyčinky funguje na chuť a možná nějaké ty minerály, ale ideál to není. No, ještě tohle téma řeším.
edit 3. dubna 2024: Na téma kvality vody a její filtrace jsem sepsal článek, ze kterého vyplývá, že filtrační konvice jsou spíš placebo.
Samozřejmě jdou kupovat osmi litrové barely vody v supermarketu, ale to pro mě není ta správná cesta. Také existuje dovážková služba, kdy řidič ráno rozváží basičky se skleněnými lahvemi a vybírá zpět ty prázdné. Tenhle servis dělá například Aqua Firgas a Aqua Teror.
Bezobalové nakupování není na Gran Canarii tak rozšířené jako v kontinentálním Španělsku. Více než bezobalové obchody zde fungují obchody na váhu, které mají většinou bio či lokální sortiment (nebo i obojí).
I tak mi dává smysl tyhle malé podniky podporovat. Dneska to možná nedělají ideálně, ale pokud nebudou v zisku, těžko to někdy budou dělat lépe. A bio (organico) se samozřejmě cení.
Hned naproti je skvělé coworking café. Dají se tedy spojit cesty. Sortiment je základní, ale mají i dost drogerie.
Malý milý obchod, můj nejoblíbenější. Ani tady není sortiment až tak široký. Nakoupíš zde ale vločky, oříšky, semínka, zeleninu, tofu, sýry a dále již balené věci (ale bio). Uslyšíš zde autentickou kanárskou Španělštinu. Majitelka Rita se s tím fakt nemazlí. 😀 Její manžel Johnatan je hybatelem místních eko aktivit a komunitních akcí. O Ecoisletě bude ještě řeč.
Je přímo na tržnici ve starém městě (Mercado de Vegueta). Sortiment ale není moc veliký a je to tam z Las Canteras docela štreka.
To je takové mé černé svědomí. Zatím jsem se nevyhecoval se tam zajít podívat a nakoupit. Dle fotek přitom vypadá sortimentem nejnadupaněji. Zelený ovce (jak zní překlad) jsou totiž už dost z ruky (čtvrť Siete Palmas) a navíc v kopci, takže už tam nejsou stanice mechanických sdílených kol (o těch pozdějí). Pěšky hodina, městkou asi půl, na kole podobně, ale nevede tam žádná příjemná cesta.
Španělé si tržnice nenechali vzít a to samé platí pro Kanářany. V Las Palmas je samozřejmě více tržnic, prakticky každá větší čtvrť má svoji. Navštívil jsem tři: Mercado Central (největší), Mercado de Vegueta a Mercado del Puerto. Mercado Vegueta je dost přizpůsoben pro turisty. Mercado del Puerto mi přijde docela malý. Nejraději mám Mercado Central a ten mám také nejblíž.
Největší tržnice - Mercado Central - je úchvatné místo plné života. Dají se zde kupovat kilové jogurty z kozího mléka ve vratném skle (záloha 0,3 EUR), luštěniny u pána, který je nabírá rovnou z pytle, kvasové “chleby”, vejce z volného chovu, VÝBORNÉ sýry, bylinky, zelenina a ovoce, a masožravci tady nakoupí i maso a čerstvé ryby.
Ještě pozor u těch vajec: označení granja znamená sice “farma”, ale naše představa se od té kanárské liší. Jsou to vejce kategorie 3 . Tedy klecovka. 1 - tedy slepice chované na vzduchu - se však dají také pořídit. Paní stačí říct huevos cameros. S paní je možné pořád dokola točit proložky. Každé vejce vezme do ruky, zkoukne, zda nemá někde trhlinky a naplní ti proložku. 🙂
Na kanárech není moc typické kravské mléko, takže většina mléčných výrobků je z mléka ovčího a kozího. Pro mě pecka.
Kanárské banány: jsou menší, ale chuťově super. Pokud je kupuješ po jednom, jsou cca o euro na kilo levnější - většina lidí raději čapne celý trs a jde s ním na váhu.
Samozřejmě tady jsou kupovat typické kanárské produkty jako gofio (pražená kukuřice, která se pak mele), mojo (zeleninová omáčka, mnoho variant, podávaná často s papas arrugadas), nebo třeba almogrote (vyzrálý namletý sýr s kořením a ještě něčím).
Tady je (úplně komplexní :D) plánek tržnice s označením mých oblíbených prodejců a produktů, které jsem zmiňoval.
Pozor: Tržnice Mercado Central je otevřena od 8:00 do 14:00 od pondělí do soboty.
V největší tržnici v Las Palmas - Mercado Central - také můžeš viděl pro mně bizarní úkaz: hned za tržnicí je Mercadona (supermarket). Pokud do něj někdo chce, musí projít nejprve tržnicí. Hold místní trhy nepoloží ani supermarket za zády.
Tržnice je místními tak oblíbená, že v době kolem 12. hodny uličkami mezi prodejci nedá ani moc procházet.
Autobus se ve španělštině normálně řekne bus. Ne však v té kanárské. Tady je to guagua, stejně jako třeba na Kubě. Ostatně místní španělština mi té kubánské v lecčems přijde podobná. Guaguas jezdí velmi četně a prakticky všude - i do nejvyšších míst v horách.
Pro hledání spojení se tady nevyplatí sázet na Google Mapy - kecají a to dost. Na plánování výletů je super aplikace místního dopravce Global. Appka má své mušky (někdy se rozhodne, že se bude neustále sama vracet na úvodní obrazovku), ale na plánování spojů je docela fajn.
V guagua se dá platit hotovostí (bude nějaké omezení na vracení), kartou, nebo si můžeš zařídit místní kartičku, kdy při dobíjení kreditu dostáváš kredity navíc. Při dobití za 50 EUR tak dostaneš 20 % dobíjené částky navíc, při dobíjení nad 100 EUR dostaneš navíc 40 % dobíjené částky.
Na tu nedám dopustit. Nainstaluj si aplikaci MOXSI, vyplň pár údajů, zadej údaje o kartě a můžeš jezdit. Navíc si můžeš předplatit měsíční půjčování za 3,3 EUR, což tě opravňuje k drandění po městě do půl hodiny zdarma. Za tu dobu se dá (a to ještě s rezervou) přejet z centra do starého města nebo na stanici guaguas do San Telma.



Zase: nefunguje na 100 %, občas se zasekne zámek a musí se volat na podporu (jestli umí anglicky netuším), která umí problémy s půjčením/vrácením na dálku vyřešit. Stává se to tak při každé 10. jízdě. 😀
Síť míst na půjčení je v centru dobrá, ale jakmile začnou kopce, prudce mizí. 😀
Ve stejné aplikaci jsou půjčovat i elektrokola a elektro koloběžky.
A pozor: aplikace ti nepovolí si půjčit kolo mezi 23. - 6. hodinou!
Komunita kolem Ecoislety je boží. Ecoisleta je eko coliwing, blog nadupaný informacemi, místo setkávání a také již zmíněný obchod. Srdcem komunity jsou Jonatan a Rita, rodilí “Isleťané” (obyvatelé poloostrova La Isleta, nejsevernější část Las Palmas a celého ostrova). Jejich rodiny na Isletě prý žijí už 200 let.
Konají se zde pravidelná setkání u jídla a pití a diskutuje se o všem možném. Chodí sem velmi pestrá směska zajímavých lidí.
Chybí mi v článku něco? Chceš se na něco zeptat? Napiš mi.