Zámek Pardubice a jeho nová výstava. Stojí za to?

Zámek Pardubice (přesněji Východočeské muzeum) a jeho nová výstava přicházejí s otázkou: Kdy jste je viděli naposledy?

Dříve musel řidič při letních cestách autem neustále stírat čelní sklo. Dneska stačí stírat tak jednou týdně?

Nejde však jen o hmyz. Že má namále tetřev hlušec, to ví každý návštěvník vyšších hor v Česku. Že se za téměř vyhynulé druhy považují i zmije, sýček, křeček polní, sysel, nebo třeba krysa, to už se tak neví. Natož aby se vědělo o vznášející se nejistotě nad takovou kopřivou žahavkou.

Co za tím vězí? Činnost člověka, to jistě. Ale taková příčina je příliš obecná. Abychom mohli i my, běžní spotřebitelé, učinit změny, je nutné vědět víc. Chemické postřiky polí jsou jen jedním dílkem do složité skládačky.

Poslední změna: 20. 9. 2023

Příčiny

Příčin je spousta. Pro přehlednost v odrážkách:

• Znečištění řek.

  • Splach hnojiv a pesticidů z polí do vodních toků.
  • Eroze půdy a zanášení koryt.
  • Léčiva - na čističkách odpadních vod se odstraňují jen mechanické nečistoty, tuky a oleje a fekálie… ne chemické látky.
  • Mikroplasty.

• (Záměrně) vysušovaná krajina.

  • Mokřady a podmáčené louky byly dříve jako zásobníky a regulátory extrémů.
    • Malé průtoky řek → uvolňování vod z mokřadů.
    • Velké průtoky → hromadění vody.
  • Narovnání řek a potoků.
  • Odvodňování orné půdy.
    • Ve 20. letech melioračními trubkami. Ty jsou přitom v zemi dodnes. Jak to? Musely by se vyndat. A to by stálo peníze. Na jednu stranu si tedy zemědělci stěžují na sucha, na stranu druhou provozují (čti nechávají chátrat) odvodňovací soustavy.

• Přílišné sečení luk.

  • Louky potřebují obhospodařovat. Jinak by zarostly stromy a keři. Problémem je však velkoplošné sečení.
  • Živost louky se pozná podle množství barev: čím méně barev, tím je louka víc “mrtvá”.

• Bohatnutí venkova.

  • Rostoucí hygienické nároky lidí.
  • Mizení stodol a starých stavení.

• Migrační bariéry.

  • Pro velké druhy představují problém silnice (dálnice olemované ploty).
  • Pro menší druhy představují problém obrovské lány polí.
  • Pro ryby představují problém přehrazené řeky.

• Monokultury.

  • Les.
    • Často moc nahusto.
    • Stejnověké.
  • Pole.
    • Kromě chemických postřiků také chybějící remízky a meze.

• Nadprodukce chovu kapra.

  • Nejchovanější ryba u nás.
  • Do vody se sype velké množství živin.
  • Kapři žerou spoustu zooplanktonu (který žere sinice).
    • Ptáci, co žerou zooplankton, pak na takových rybnících nemají potravu.
    • Ptáci, co potřebují vidět pod vodou, takové rybníky nevyhledávají kvůli špinavé vodě (důsledek kapřího "rochnění se" v bahnitém dně).

• Invazivní druhy.

  • Druhy zavlečené na naše území člověkem narušují genetický fond našich živočichů.
    • Příkladem budiž křížení jelena siky s naším jelenem evropským.
    • V genomu všech našich jelenů je sika. A to přesto, že:
      • Se u nás začal šířit až v 70. letech,
      • samci jsou o polovinu menší,
      • sika žije v nížinách a evropan v horách.

Navracející se druhy

Některé druhy se však navrací. Třeba vlk, vlha pestrá nebo orel mořský. A některé druhy se vlivem změny klimatu usazují i u nás. Například zápřednice jedovatá (od 90. let).

Naděje

Nadějí na lepší zítřky jsou:

• Drobní hospodáři, kteří se starají o krajinu.
• Změny v přerozdělování zemědělských dotací.
• Nová místa pro život.
  • Vojenské prostory.
  • Opuštěné lomy.
  • Staré průmyslové areály na periferiích měst.

Co s tím můžeme dělat jako jednotlivci?

Nemusíme čekat, až u nás zemědělci zavedou permakulturu😀 Abychom při otázce “kdy jste je viděli naposledy?” nemuseli krčit rameny, můžeme se přičinit jako jednotlivci.

Příčin výše je vyjmenovaná celá řada. Samozřejmě, jako lidský druh máme svaté právo si přírodu upravovat. Dělá to tak spousta jiných živočichů. Jen by zde měla být “vědomost”, jakožto zdravá hranice pro naše spotřební chování.

Spousta zmíněných příčin má přímý vztah k potravinám. Každým nákupem podporujeme, volíme a ovlivňujeme svět kolem sebe. Jsme toho součástí. Bez výmluv.

Ovlivňujeme svět kolem každodenními nákupy. Co jíme, co nosíme na sobě, čím se myjeme? Každý malý krůček se počítá. Že jsou bio-potraviny drahé? Dá se to obejít. Například založením spolkového obchodu. Stačí parta podobně naladěných kamarádů. Viz můj rozhovor ve spolkovém obchodu Obživa.

Hezky si tady střílíš pojmy, ale co nějaký zdroj?

Jasné, tady je. Informace zde publikované jsem načerpal na výstavě Kdy jste je viděli naposledy? 16. listopadu 2022 se otevřela veřejnosti. Ten samý den jsem ji navštívil. Výstavu je možné shlédnout ve Východočeském muzeu (Pardubice). V nádherně zrekonstruovaných prostorech jsem strávil kolem dvou hodin a udělal si kupu poznámek. Z části poznámek článek také vychází.

Bude však výstava bavit i neekologicky zaměřené jedince, nebo snad děti?🤔

Doprovodné aktivity výstavy “Kdy jste je viděli naposledy?”

Dospělého zaujme, ale musí na ni přijít odpočatý, aby vstřebal prezentované informace. Je jich opravdu hodně. Samozřejmě si je může “dávkovat”. Já měl po dvou hodinách hlavu jak pátrací balón, ale pročetl/prolezl jsem víceméně vše.

Výstava se nachází ve dvou sálech. Navíc je zde prostor pro aktivity dětí a také prostor pro uschování bund.

Součástí výstavy jsou herbáře, “bludiště”, “průchod biotopy”, čichová a hmatová poznávačka, poznávačka ocasů (ty úchyláku😀), pomazlení s kancem (bejka nemají) nebo třeba woodoo budka.

Děti ocení především noru a domeček ve výšce, chrobákovu kouli na nakloněné rovině, razítka kopyt zvířat, hru na způsob double na podlaze, běžnější variantu double v podobě papírových kartiček, omalovánky rostlin a nakonec mohou na tabuli napsat, co dělají pro ochranu přírody.

Zámek Pardubice a vstupné

Cena za vstupné na výstavu (190 Kč) mi přijde vysoká. Vstupenka totiž platí na všechny expozice Východočeského muzea. Vstupné je však jednorázové s platností jednoho dne.

Pokud jsi zvídavější (jako jsem byl i já) na další výstavní sály nebudeš mít chuť. Navíc v dalších sálech jsou stálé expozice, takže je vysoká pravděpodobnost, že už jsi je viděl(a).

Proto by mi přišlo lepší vstupné na tuto výstavu od stálých expozic oddělit a vstupné snížit. Nebo prodloužit platnost vstupenky. Třeba na měsíc, jak to také bývá v některých zahraničních muzeích.

Po výstavě…

Pro zpracování dojmů z výstavy můžeš zajít do kavárny, která je do dvaceti kroků od místa výstavy. Kafe tam dělá můj kolumbijský kamarád (které si i sám praží: Barona Café FB, IG). Samozřejmě má nejen kafe, nabízí celý kavárenský sortiment. Děti navíc do vánoc mohou obdivovat skřítky od Pan Skřítek.
Edit 2023: Kavárna je zavřená. Káva se dá ale koupit na baronacafe.cz. Ty webovky jsem navíc dělal já. Kdybys chtěl(a), můžu udělat podobné i tobě.