Testoval jsem domácí lepidlo na papír ze surovin, které má každý doma. Jakože lepidlo na papír.
Veganský parmazán, jak se zbavit "domácího zápachu", trocha minimalismu, odpadových fakt, inspirace a motivace. Celkem 18 střípků ze světa bezodpadové domácnosti.
Je po prázdninách a blog se zase probouzí z letního "spánku".
18 zpráviček ze světa bezodpadové domácnosti jsem vyzobal z Mlsného zpravodaje za období září 2023 - září 2024.

Datum poslední změny: 28. 6. 2024
🧀 Dal/a by sis na ty těstoviny parmazán, ale zrovna ho nemáš doma? Jestli máš mandle, oliváč a dobré mixér, situace zachráněna. Stačí v mixéru rozsekat mandle a smíchat je s oliváčem. Nakonec zasypej špetkou soli. Můžeš přidat i lahůdkové droždí.
👃 Léto a uzavřené boty? No worries. Stačí rozprostřít polévkovou lžičku jedlé sody do každé boty před nazutím. Další tipy na voňavější domov jsem sepsal ve článku na blogu: Jedlá soda v domácnosti a esenciální oleje = voňavější domov.
📜 I v bezodpadové domácnosti bez dětí asi lepidlo na papír běžně není. Pro to jedno lepení za uherák není potřeba. Proto jsem testoval domácí lepidlo na papír ze surovin, které mám doma a má asi každý. Je to easy a funguje skvěle! Když jsem se slepené papíry snažil odtrhnout, přerval jsem papír, ale lepená plocha nepovolila. Postup: smíchej 3 lžíce mouky se 4 lžícemi vody, rozmíchej do hladka. V hrnci ohřej šálek vody, přidej směs a míchej, dokud to nezhoustne (3-5 minut). Po vychladnutí je lepidlo ready na lepení. V lednici vydrží údajně týden. Já ho nechal na lince a čtvrtý den už slušně fermentuje (aby ne, je to v podstatě neudržovaný řídký kvásek). 🙂
🥛 Rostlinné mléko je drahé, že? A těch obalů! Taky mě to štvalo. Proto jsem sepsal dva eBooky o výrobě rostlinného mléka doma: Základní příručku rostlinného mlékaře (zdarma) a Kompletní příručku rostlinného mlékaře (placená). Základní příručku si za necelý rok stáhlo přes 1200 (budoucích?) rostlinných mlékařů. Nižší desítky placených se prodaly a já už si pohrávám s myšlenkami, jak tu energii zase nacpat zpět do mých tvůrčích/volnonožeckých projektů.
💪 Jak to vypadá, když do bezobalu přijde zboží? Takovou fotku sdílela Terka z pražského Boutu. Připsala k tomu: “Zboží nám většinou chodí v papírovém 25kg pytli. Umí i 50kg pytle, ale co vám budu povídat, jednou mě ten pytel přepral. A většinou to chodí ráno před otvíračkou (7:15h). Na fotce vidíte půl tuny "zrní". Papírové pytle pak darujeme na úklidy, do @reformat_ nebo z nich sami vyrábíme."
⛩️ Marcela Janská sepsala fakt hutný souhrn 14 konceptů jak pečovat o domov. S přimhouřením oka se dá říct, že společným jmenovatelem všech konceptů je jednoduchost. Mě článek inspiroval k připsání následujících dvou knih do mého To-Read listu: Zbavte se nepořádku s Feng - Šuej od Karen Kingstonové a Wabi sabi od Betha Kemptona (toho teda Marcela přímo neuvádí, našel jsem si ho až po přečtení článku).
Edit: wabi sabi jsem četl a je to rozhodně zajímavé čtení.
💨 Kam s knihami, jídlem, alkoholem, oblečením a dalšími věcmi? Sepsal jsem ultimátní návod do článku.
🐂 Potřebuješ se zbavit nějakých věcí? Zkus je prodat na aukru. Dělám to tak už roky a teď jsem o tom sepsal článek, kde sdílím svou strategii a tipy.
Co by to bylo za výběr zpráviček z bezodpadové domácnosti, kdyby chyběly nějaké ty statistiky o odpadu?
🗑️ Dle evropské statistiky plýtvání potravinami jsme každý z nás v roce 2020 vyhodili 91 kg jídla. 76 % přitom připadalo na domácnosti, na ostatní zpracování a výrobu pak 10 %, na maloobchod a distribuci 7 %, na restaurace 4 % a na primární produkci 3 %.
🍚 Tříletý průzkum Mendelovy univerzity v Brně (Kolik potravin vyplýtvají české domácnosti?) došel k závěru, že průměrný Čech vyhodí 33 kg potravin ročně.
♻️ Jen 7 % lidí navštívilo reuse centra, aspoň dle Ministerstva životního prostředí ČR. Většina lidí buď neví, k čemu slouží, nebo je nepovažuje za užitečná (no ty wle!). Dle reportu mají Češi tendenci více utrácet za nové oblečení a jiné produkty, místo aby hledali způsoby, jak obnovit nebo znovu použít staré věci (pak neplačkejme, že je všechno drahý a že nemáme peníze na bio potraviny). Článek Reuse centrum Olda žere mám na blogu už nějakou dobu. Proč zrovna Olda? Protože je to vetešník! 😀
🥫 Sdružení místních samospráv publikovalo 7 důvodů, proč u nás nedává smysl zavádět povinné zálohování PET lahví a plechovek: 1) třídíme dobře; 2) budou vedle sebe dva systémy na třídění; 3) oddělený sběr PETek bude dle propočtů 7krát dražší; 4) vznikne kupa dalšího plastového odpadu - domácnosti budou nosit PETky v igeliťácích; 5) venkovské prodejny, které budou prodávat se zálohou, zálohované obaly nebudou vybírat (no, kolik z vás si toho všimlo během letních dovolených na Slovači?) → další úbytek zákazníků pro malé prodejny; 6) nepohodlí pro lidi - žlutých konťasů je 180 000, zálohový systém počítá s 11 000; 7) maření investic obcí, které do teď zlepšovaly své odpadové hospodářství. Čteš-li mě pravidelně, víš, že jsem taky proti: bude to generovat dobrý pocit z “ekologického” chování, přitom je to pořád jen třídění.
👚👖 Od roku 2025 budou obce povinně zřizovat místa pro sběr nepotřebného textilu a obuvi. Cílem je snížit množství textilu ve směsném. Výrobci budou přispívat na náklady spojené s jeho sběrem. V současnosti je dobrovolný sběr textilu provozován neziskovými organizacemi a soukromými firmami a už tak ho je hodně. Na téma jsem v minulosti napsal dva články, pro správnou "atmošku" vytáhnu tenhle: Textilní odpad v Chile z ČR? Na jaké známé značky můžeš v poušti natrefit?
🐂 Pod článek o ekologické úzkosti z CO2 mi paní Majka napsala, že si na ni někdy dá slivovici. Ale také jí prý (mimo jiné) hřeje zapojení se do komunitního chovu slepic. O něčem takovém jsem ještě neslyšel, takže jsem se nechal dovzdělat. Eko aktivistka Anna Hudská v podcastu Potraviny vysvětluje jak funguje: 7 rodin se stará o 35-50 slepic, každá rodina se slepicím věnuje jen jednou v týdnu a má pak nárok na všechna vejce ten den posbíraná. Anna pomáhá zájemcům o komunitní chov se zakládáním nových chovů.
♻️ V úvodní sekvenci newsletteru The Loop jsem si vyzobl: “Pokud potřebujeme 30 párů udržitelných bot, stále nikam nejdeme. Pokud nezpochybňujeme konzumerismus, nebude záležet na tom, zda budeme cirkulární. Vždy se budeme snažit chytit vlak, který: a) jede rychleji a b) jede špatným směrem.”
🍻 Střízlivost jako sebezkušenost, to je jeden z dílů podcastu Tomáše Gavlaze. Jde (nejen) v něm dost do hloubky sebe sama a to mě baví. Došel k podobným závěrům, k jakým jsem během svého desetiměsíčnío experimentu s abstinováním došel i já. Například: po pár týdnech člověk žasne, kolik má stálé energie, jak dobře se mu spí. Pocitům, které předtím “přepil”, musí najednou čelit, zpracovávat je. Jedním z největších překvapení však bylo vyšumění některých vztahů - a to je děsivé - jejichž pojivem byl vlastně jen alkohol.
💪 Z newsletteru Farman Street: "Bojujte za věci, na kterých vám záleží. Ale dělejte to způsobem, který povede ostatní, aby se k vám přidali.” Ruth Bader Ginsburg
🌀 Článek z webu Bluezones zdůrazňuje význam "třetích prostor" - míst mimo domov a práci, které podporují sociální interakce a pomáhají bojovat proti sociální izolaci. Tyto prostory, jako jsou knihovny, komunitní centra nebo kavárny, hrají klíčovou roli v budování pocitu společenství a podporují duševní zdraví. V "modrých zónách" světa, kde lidé žijí déle, mají tyto prostory zásadní význam pro dlouhověkost a kvalitu života. Máš nějakou svoji?
18 zpráviček ze světa bezodpadové domácnosti jsem vyzobal z Mlsného zpravodaje z období září 2023 - září 2024.
Chodíš s košem dvakrát týdně a přemýšlíš, zda by to nešlo dělat jinak?
Přesně takhle jsem to měl 7 let nazpět.
Dneska chodím s košem 1x za 2 měsíce a přitom mě to nestojí žádný extra úsilí navíc.
Zapiš se do beletristického e-mailového kurzu Domácnost bez odpadu. Každých 14 dní jeden příběh o Karlově cestě za nulou odpadu.
