Luštěninová pomazánka: žravě, levně, bez odpadu

Luštěninová pomazánka z krámu je plná konzervantů a je vlastně i docela drahá. Najdeš tady 7 tipů na rozkokošení chuťových buněk + spousty mikro tipů.

Luštěninové pomazánky jsou žravé, levné a suroviny jdou kupovat v bezobalech (ouu yeah, baby!) a s tajnou ingrediencí můžou chutnat, jak kdyby v nich bylo maso.

Pojďme se mrknout na ty nejlepší luštěninové pomazánky. Aspoň dle mě teda. 🙂

Datum poslední změny: 28. 6. 2024

Neudávám přesné poměry, není to životně důležité. Aspoň si trochu zaexperimentuješ. Závěrem odkryju tajnou ingredienci, která rozkokoší nejednoho jedlíka živočišné tkáně.

Poznámka: vysokootáčkový mixér se hodí, ale jde potrápit i tyčák.

Jako vždy: když mluví Belador, je to kurzívou. To už přece věděj, Tome. Pravidelní čtenáři asi jo, ale ne všichni jsou tady, Beladore, poprvé, že?

Poznámka: červenec - srpen si dávám publikační prázdniny. Poprvé po čtyřech létech. Od září to ale zase rozjedeme!

Humus: nejslavnější luštěninová pomazánka ever

Hummus je asi jedna z nejprofláklejších rostlinných pomazánek. Základem je cizrna. Ideálně uvařená doma, páč předvařená obsahuje spousty pomocníčků. A ty nechceme. Viz výcuc ze studie, který jsem sdílel v březnovém Mlsném zpravodaji Čas ekologických letenek za hubičku:

🦠 V minulém zpravodaji Trocha majolky a bude to žůžo jsem psal o zapomnění západní civilizace na divokou fermentaci (a přechod k chlazení/mražení potravin) a důsledcích pro lidský mikrobiom. Tak navážeme. Další vědátorský tým přišel s výsledky výzkumu kolem konzervantů v potravinách. Studie zjistila, že “moderní” konzervanty mají silný účinek jak na patogeny, tak na bakterie ve střevech, čímž ovlivňují balanc střevní mikroflóry a v důsledku tedy i naše zdraví. “Moderní” aditiva, hojně používané potravinářským průmyslem, zahrnují benzoát sodný, propionát vápenatý a sorbát draselný. Mezi tradiční konzervanty patří cukr, sůl, ocet a alkohol. Jojo, junk fooodu zdar.

Zaujalo? Přihlásit k odběru Mlsného zpravodaje můžeš tady.

Cizrna stačí namočit přes noc a pak udělat v tlakáči, kde jí stačí cca 20 minut.

Cizrnový vývar nevylívej, použij ho na “úpravu” konzistence humusu. Vývar můžeš dát také do mrazáku a použít ho při dalším vaření, nebo ho můžeš vyšlehat podobně jako bílek. A stejně tak i použít.

Postup

Do mixéru dáš (vychladlou) cizrnu, tahini (sezamovou pastou), oliváč, česnek (ideál bez té středové části), přidáš římský kmín, sůl, papriku nebo trochu chilli a zakápneš trochou citronové šťávy nebo nějakým tvým oblíbeným octem (klidně jablečným).

Umixuješ do hladka.

Přendáš do zavařovačky, utemuješ, zlehka zaliješ oliváčem, abys zamezil(a) přístupu vzduchu a osychání vrchu pomazánky. Hotovo.

Luštěninová pomazánka z červené čočky na "X" způsobů

Červená čočka je nejvděčnější základ luštěninových pomazánek a to především kvůli rychlosti uvaření. Dá se uvařit (a to bez máčení) i do pěti minut.

Pokud však nechceš, aby měkla tak rychle, můžeš k čočce přisypat trochu soli a přílejt trochu octa.

Já teda jablečňák liju do vody během přípravy příloh pravidelně. Údajně pak snižuje glikemický index, což mi přijde super. Tato skutečnost o octu zazněla v mém oblíbeném podcastu Podhoubí. A nebyla zdaleka jediná.

Postup

Uvařenou a trochu vychladlou červenou čočku dáš do mixéru a přidáš zhruba stejné množství dalších ingrediencí (zmíním je dále). Na ochucení je super ocet (jablečný nebo i nějaké speciálnější, rozhodně ale ne lihovej), ochutíš kořením a rozmixuješ dohladka.

Pokud je směs moc hutná, přilej oliváč.

Jako v případě humusu, zase přendáš do zavařovačky, zakápneš oliváčem a je to.

Teď k těm variacím. Neboj, tajná ingredience přijde taky.

Semínková variace

Slunečnicová, dýňová, konopná či lněná semínka. Házím je do mixéru klidně všechny a to v poměru s čočkou 1:1 (stejné množství čočky jako součet množství semínek). V případě vysokootáčkového mixéru je lepší semínka vhodit dospod a až na ně čočku. Semínka se tak lépe rozmixují. U tyčáku to je jedno… jak zpívají Mandrage: “tady je každá rada drahá”. 😀

Variace s kozím tvarohem

Kozina je boží! 😀 No nevim, já jsem odkojenej na kravským. Ale chápu. Tohle nekomentuju.

Necháš-li pomazánku rozležet do druhého dne, je ještě lepší! Zase to není žádná raketová věda: prostě přidej tvaroh k čočce.

Znamenitého “chuťového oblouku” lze dosáhnout přidáním natě z jarní cibulky.

Zatím jasný? "Chápu, kočku do kotle."

Máte dneska pěknou kořenovou zeleninu!

Pro Fanoušky Krausberry nemůžu vynechat kořenovou zeleninu: mrkve a celer (uvařené) rozdráždí nejednu chuťovou buňku.

Červ.(ova) řepa

Vařená červená řepa je také famózní. Na podtržení chuti se hodí více octa/citronové šťávy. Přidávej, ochutnávej. Nebo se špetkou křenu. Wow!

Tip: uvaříš ji rychleji, nakrájíš-li ji na kousky (všechno bude ale rudé :D). Nebo ji klidně hoď celou na hoďku do tlakáče a pak rovnou nakrájej na čtvrtky do mixéru.

Rajčata s chilli

Čerstvá rajčata, nebo rajčatový protlak, trocha chilli a jsme rázem v Mexiku. Pokud chceš být správný frijolero/frijolera, pak si dej fazolový základ.

Tome, opatrně s tím výrazem. Pravda Beladore, ne každý čtenář musí vědět, že "frijolero" je hanlivější označení mexičanů američany, před kamarády z Mexika tak tedy nemluv. 😀

Luštěninové pomazánky z dalších typů luštěnin

Co by to bylo za recepty na lušteninové pomazánky, kdybychom skončili jen u cizrny a červené čočky! Kromě již zmíněné červené čočky jde použít snad všech luštěnin.

Jiné druhy čočky

Kromě červené čočky jdou použít samozřejmě i další druhy. Vděčná je třeba beluga. Použití je ale víceméně stejné.

Luštěninová pomazánka z adzuki

Použít jdou stejně jako červená čočka, jen se teda vaří delší dobu (a to i vůči cizrně). Bez tlakáče to bude zkouška vytrvalosti. V tlakáči se adzuki dělají aspoň 40 minut, lepší hodinku.

A teď už konečně k té tajné ingredienci.

Tajná speciální ingredience, která rozkokoší i masožravce

Tou speciální ingrediencí je lahůdkové droždí. Nemusíš se bát ho použít víc.

Pamatuju si, že jsem jednou udělal na výlet s babičkou pomazánku z červené čočky s mrkví a semínky, vychutil ji kořením a přidal lahůdkové droždí. Babička se zajímala, co v pomazánce je. Když zjistila, že je bez masa, moc jí nechtěla ani chutnat. A když ochutnala, řekla: “Ty, hele, v týhle pomazánce ale JE maso!” Říkám jí: “není, to bych přece nejedl s tebou.” “To přece není možný udělat tak dobrou pomazánku bez masa,” reagovala.

Lahůdkové droždí přidá pomazánce opravdu jakousi lehce “živočišnou” chuť. Však se kvůli tomu také přidává do veganských sýrů.

Ale dost o luštěninových pomazánkách. Pojďme si bonusově zfermentovat nějaká ta semena.

Bonus: fermentovaná slunečnicová pomazánka

Slunečnice není úplně luštěnina. Ani neúplně. To je jasný. 😀 Ale jako bonus mi tady přijde jako velmi příhodná.

Postup

Namoč přes noc slunečnicová semínka. Hodně semínek. Pomazánka totiž kromě slunečnicových semínek neobsahuje a trochy sušených rajčat neobsahuje nic dalšího.

Ráno slej vodu a nech do večera ještě klíčit. Když se ti povede semínka ještě 1-2x propláchnout tím lépe. Slunečnicová semínka totiž ráda zatuchají.

Večer dej semínka (jsou nacucaná vodou, nepotřebuješ tedy žádnou další přidávat) do mixéru, přidej rajčata a začni mixovat. Lepší mixovat menší množství na etapy, mixér při sekání slunečnicových semínek dostává slušně zabrat (pardon tyčáci, tohle nedáte).

Nasekanou pomazánku přendej do zavařovačky, zavři a nech v pokojové teplotě fermentovat. Jako ideální doba se mi jeví 24 hodin, kdy pomazánka jen tak zlehka perlí na jazyku. 36 už může být ukrutně dost.

Měj se božsky, užívej léto a v září na napsanou (nebo dříve v Mlsném zpravodaji - či dokonce prémiovém Gurmánském).