Co jsem tedy u některých obchodů vypozoroval?

1. Obchod není vidět.
2. Chybí obchodnické myšlení.
3. Jiskra majitele se blbě přenáší.
4. Spojování provozů má potenciál.
5. Dárkový sortiment (nebo něco rychlého do ruky) pro nákupy na oslavy poslední chvíli.
6. Bezobal jako místo nejen pro nákupy.
7. Gamifikace nákupu.
8. Polovina obchodů neumí komunikovat cenu.
9. Různé principy fungování.
10. Propagace obchodu je důležitá.

Skvělý, Tome, ale co s tím jako? (jako vždy, když mluví Belador, je to kurzívou).

Teď si to jdeme rozebrat, Beladore!

Poznámka: červenec - srpen si dávám publikační prázdniny. Poprvé po třech letech od založení blogu. Od září to ale zase rozjedeme!

Obchod není vidět

Inspirací nám mohou být indické restaurace. Většinou obývají zapadlé prostory ve městě, ale šipky a ukazatele nás bezpečně navedou. A že se mnohdy jedná o slušnou stopovanou.

Další inspirací můžou být kebaby. Jasně, tady už je to trochu extrém, ale asi se shodneme, že je málokdy přehlédneme (a pokud ano, pak ho musí vlastnit Čech :D).

Pokud není obchod vidět fyzicky

Pokud bezobalový obchod není vidět fyzicky, pak musí být vidět online, nebo se o něm v daném místě musí šuškat. K tomu se ještě dostaneme.

Tak tohle byl extrém

V extrému se mi stalo, že jsem dle tečky v Google mapě stál přímo před obchodem a obchod jsem neviděl.

Třeba byl jen v mapě blbě zanesenej. To jsem si také myslel, proto jsem projel ulici tam a zpátky, ale nic. Vrátil jsem se zpět a rozhodl se prostě se jít zeptat na to místo, kde byla tečka na mapě. Až metr před dveřma jsem si všiml, že jsem na správném místě (a to znám různé bezobalí skrýše).

Když zábor, cedule... je to drahé

Zkoušel jsi jim to říct, Tome? Někde jsem se taktně snažil upozornit, že najít je nebylo nejsnazší. Odpověď? My už jsme přemýšleli o nějaké ceduli, když ono to stojí peníze… Jasně, ale taky to má potenciál strhnout pozornost a přivést zákazníky a tedy peníze.

Neříkali něco o záboru teď na srazu bezobalových obchodů? Máš pravdu, Beladore, někdo tam zmiňoval, že v menších městech v ČR stojí zábor na takové to klasické "áčko" cca 2500 Kč/rok a dle zkušeností to přivádí lidi. To je prakticky zadarmo a dost pravděpodobně to bude mít větší efekt než všechny organické příspěvky na FB/IG (tedy zákazník skutečně fyzicky navštíví prodejnu, ne že dá like/srdíčko a zběsile se oddává skrolování níž a níž, až do samotných hlubin Meta světa).

Obchodnické myšlení

Nevím, jak se ta knížka už jmenovala, ale její hlavní sdělení bylo, že když se chceme srovnávat, ať se srovnáváme pořádně. Hraješ na ukulele? Pak se nesrovnávej se svým učitelem, ale s Mozartem. Píšeš? Pak by nebylo od věci, aby tvůj rival byl Hemingway.

Stejné je to s ideály bezobalu. Když by to chtěl majitel dělat pořádně, měl by vzít v potaz bezobal, bio, fair-trade, lokálnost, zdravotní nezávadnost… nejen, že časově a energeticky půjde o slušnou řeholi, ale také nalezený produkt bude asi drahý.

Takovou cílovku najdeš jen v Praze. A to ještě "rozprsklou" po celém městě. Souhlas, Beladore.

Základní potraviny nesmí chybět

Přijít na to, co se prodává hodně, není tak těžké. Přece to jde vytáhnout z kasy. Když jeden dva týdny nebudou kešu, tak nebudou. Ale když dva týdny nebude bulgur, rýže, ovesný vločky… tak je to blbý. To by mělo být na skladě vždycky.

→ Vede to k snazšímu rozhodování, kam směřovat u objednávek/rozšiřování sortimentu energii.

Utáhnout je na žrádlo

Lokální mňaminy, dortíky, koláče, něco, co v okolí obchodu není a je tu toho potenciál, že si to lidé zamilují a budou do bezobalového obchodu chodit třeba i jen kvůli tomu.

Testuj! Co v jednom městě funguje, v druhém nemusí. Každé město v ČR má jiný historický kontext a je to znát.

Jiskra majitele

Majitel v bezobalovém obchodě, podobně jako v jiných provozech, hraje svou nezastupitelnou roli. On ví, proč obchod založil, jaké má hodnoty, zná sortiment a má zápal do bezobalu/ekologie/ochrany přírody. To se blbě přenáší na někoho jiného. Současně lidé jsou na něj zvyklí a mnohdy jdou víc za majitelem, než za obchodem jako takovým.

Spojování provozů

Co spojování provozů? Mezitím, co bych srknul kafe, by mi mohli i připravit nákup. Jasně! Někde to tak i funguje.

Nejčastější je spojení bezobalového obchodu s kavárnou.

Není-li provoz zkolaudován na kavárnu, je k vidění alespoň kávovar, kde si člověk “srkne” na stojáka (nebo sedne na nějaké improvizované posezení), zatímco si popovídá s majitelem nebo nechá navážit nákup a pokochá se paletou barev ve sklenicích všude kolem.

V ojedinělých případech jsem viděl i spojení obchodu s bistrem, což mně přijde parádní: zákazník se může najíst, mezitím co mu obsluha obchodu připraví nákup.

Někde funguje dobře zásilkovna. Jasně, je to zátěž navíc, ale ze srazu bezobalových obchodů vyplynulo, že se vyplácí (cca 75 % reakcí kladných) - vracející se lidé se časem začínají rozhlížet kolem sebe a časem i nakupují. Zaznělo, že je fajn jim “předstrčit” něco ke kase. Ideálně už před váženě nebo klidně i v obalu.

Hlasy proti zásilkovně pak namítaly, že za ten čas, co vydávají zásilky, by třeba mohly uklidit, přesypávat, objednávat. Tam ale nefungoval ten přidaný benefit, že si lidé ještě koupí něco s sebou. Testuj.

Dárkový sortiment

Idea je taková, že člověk potřebuje koupit něco rychle (většinou na poslední chvíli). Nebo ani nemusí platit omezení v čase: mám kolem sebe lidi, kterým když přinesu něco naváženého v bezobalu, tak se tak divně nervózně ošívají.

Právě pro tyto případy je fajn, aby obchod měl i něco baleného nebo snadno přenositelného. Můžou to být balíčky kafe, čajů, cidery, zápisníky, vykuřovadla, esenciální oleje (zajímavá využití esenciálních olejů), knihy, motivační kartičky, mýdla,…

Bezobalové obchody - místa nejen pro nákupy

Často probíhají v bezobalových obchodech SWAPy oblečení nebo kytek. Názory se různí, někde to funguje dobře, jinde to sice funguje, ale už se to nepromítá do tržeb.

Workshopy - tady dost záleží na městě a komunitě kolem bezobalového obchodu. Taky na tom, jak obchod dokáže oslovit lidi (osobně na prodejně, místní zpravodaje, FB reklama, e-mailing).

Bezobalové snídaně - komunitní setkání, kde se potkávají nakupující v bezobalovém obchodě s provozovatelem obchodu. Mnohdy tam vznikají zajímavé nápady.

Mini knihkupectví a mini knihovna/půjčovna knih. Inspirací může být Bez obalu Vlašim, kde nabízejí na výpůjčku a prodej knížky, které prošly předchozí selekcí majitelky. Najít se tedy dají kusy z oblasti ekologie, přírody, osobního rozvoje, společnosti… Knížky jdou nakoupit i z druhé ruky, například z trhu knih nebo knihobota.

Gamifikace

Tenhle tip dle srazu bezobalových obchodů i několik bezobalů využívá - jedná se o věrnostní kartičky, kde se do políček sbírají podpisy/razítka. Po nasbírání deseti políček pak obchody dávají:

• Procentuální slevu na nákup,
• pevnou slevu na nákup,
• čaj,
• nebo něco, čeho se chtějí “zbavit” (ale současně to má hodnotu!).

Cena

Proč je cena taková? To by měl umět majitel obchodu odrecitovat jak básničku. Nesmíš dát pochybnost, že by cena nemusela být v pohodě. Protože tuhle pochybnost prvo-zákazník často má. Žádné obhajování, že je to děláno více šetrně, dá to více práce…

Tvrzení:

• bezobal je dražší není pravda;
• bezobal je levnější není pravda.

Aha, tak jak to teda je, když jsi vyloučil obě možnosti, Tome?

Množství

Lidé neumějí srovnávat množství. Jsou zvyklí, že kešu (jakékoliv ořechy - vyjma arašídů, což je stejně luštěnina), kupují v obchodě za 40 Kč 60 g a když si pak nechají kešu nasypat do sklenice od medu, protočí se jim panenky.

Bio

Zákazníci velmi často nerozlišují mezi konvencí a biem. Bio je pro ně zbytečně drahé a nevidí v něm žádnou výhodu. Ostatně podobná hláška zazněla i z průzkumu, kterou dělal Bezobalu (a který byl na srazu bezobalových obchodů prezentován). Dle zmíněného průzkumu zákazníci oceňují spíš: čerstvost, lokálnost, řemeslnost.

To je ovšem poučení pro bezobalové obchody - vždy by měly mít sortiment v obou variantách, aby uspokojili obě skupiny nakupujících.

Úspora proti supermarketu

Supermarket hraje nekalou hru na více frontách, jedna z nich je podvědomé oblbování nakupujících. Je to známá věc, srozumitelně o tom mluví například v tomhle videu z dTestu.

Namátkou:

• U vchodu je často pekárna (vůně, evokuje čerstvost) a zelenina s ovocem (barvy, chutě).
• Nejčastěji kupované zboží co nejdál (dokud nenajdeme pro co jsme přišli, neuzavře se naše nákupní nastavení).
• Zboží s největší marží je ve výši očí (ne tedy nejlevnější).
• Zboží, které cílí na děti je ve výšce očí dětí.

V akcích pak lidé nakupují s “velkýma očima” a pak potraviny vyhazují. Dle britského WRAP 40 % koupených potravin končí v koši. Česká statistika říká 30 kg/hlava/rok. OSN zase přišlo s číslem 50 % (celosvětově).

Při nákupu v bezobalovém obchodě si tak můžeš odečíst X % z ceny, kterou bys dal(a) za zboží koupené v supermarketu a nikdy nespotřebované. Nebo nakoupené díky jejich marketingovým trikům (víc jídla doma velmi často neznamená, že vydrží déle - buď se přecpeme, nebo ho vyhodíme, protože se zkazí).

Srovnání cen bezobalových obchodů oproti supermarketům

Velmi stručně, mám na srovnání celý článek a taky “malou bakalářku” (30 stránkový report, kde to rozebírám). Ano, report je z roku 2022 a ceny jsou už jinde. Ale tak nějak tuším, že by výsledky vyšly stejně. Možná se odhodlám k zopakování průzkumu, abychom na téma vrhli trochu světla.

Pro srovnání jsem vybral 74 potravin a to z následujících kategorií: mouky; obiloviny a těstoviny; rýže a luštěniny; semínka; ořechy; sušené ovoce; koření; a další (kompletní seznam potravin ve výše zmiňovaném reportu). Výsledek cenového srovnání cen bezobalových obchodů vůči Rohlíku, Tescu a zdravé výživě na obrázcích níže (jejich koment následuje).

Kdyby potraviny stály v běžném obchodě a bezobalu stejně, pak by průměr rozdílů cen vycházel nulový. Histogram by tedy zobrazoval jeden sloupec na ose x a to na pozici 0. Četnost takového sloupce by tedy odpovídala 100 %. Tak to samozřejmě ve skutečnosti není, protože jsou některé potraviny dražší a některé levnější. Jelikož jsou rozdíly cen počítány jako rozdíl mezi běžnými obchody a bezobaly, četnosti napravo od nuly osy x ukazují levnější bezobal. Naopak vlevo od 0 (záporné rozdíly), značí dražší ceny bezobalu.

Z histogramů je možné vyčíst následující:

• Rohlík: bezobaly jsou oproti Rohlíku nepatrně levnější
  • histogram je více soustředěn na pravé straně od 0 na ose x
  • histogram má občasné extrémy (mnohem většími rozdíly s ohledem na většinu rozdílů soustředěnou kolem 0) ve prospěch bezobalu.
• Tesco: bezobal je oproti nejlevnějším produktům v Tescu dražší. Pokud tedy někdo kupuje nejlevnější produkty „Tesco value“, (či jak se to dnes jmenuje), pro něj bude bezobal dražší.
• Naturálek: zástupce zdravých výživ je na tom cenově s bezobalem skoro vyrovnaně, ale přeci jen je o v průměru o cca 1 Kč na 100 g dražší bezobal.

V případě bio potravin jsou bezobaly levnější než obalové alternativy.

Různé principy fungování

Cyklorozvoz se moc nechytl, dle zkušeností, co se tak sdílelo na srazu.

V některých bezobalových obchodech jsem také občas potkával různé principy spolkového obchodu - kdy za pár odpracovaných hodin dostal dobrovolník slevu na nákup.

Někde také pomáhá se zaměstnanci úřad práce, kdy bezobal zaměstnává sociálně znevýhodněné pracovníky.

Propagace obchodu

Některé obchody aktivně budují vztahy s radnicí/městským obvodem.

Organizují se akce, díky kterým se mohou bezobaly zviditelnit.

V digitálním světě pak může pomoci:

• Placená FB reklama (na tu ostatně byly i dvě diskuzní přednášky na srazu bezobalových obchodů).
• Obsahová reklama (Google, Seznam).
• PPC (vyhledávací) reklama (Google, Seznam).
• Newsletter (vždycky více letter než news - viz můj Mlsný zpravodaj). Ty abys ho vždycky nezmínil! Sorry, Bejku, je to moje srdcovka.

Vnitřní uspořádání

Inspirací může být Košická Špajz, která se s malými prostory obchodu vypořádala originálně. Celé to vypadá moc hezky.

Pár slov ke srazu bezobalových obchodů

Účast byla víc než hojná. V podstatě na hraně kapacity prostor. Tématicky se probírala již zmíněná strategie placené reklamy na FB, Google a dále potenciál e-mailingu. Zmiňován byl zákaznický průzkum Bezobalu, ze kterého vyplynulo spoustu zajímavých výsledků.

A moje přednáška, jejíž první půlku jsem přepsal do tohoto článku.

To nejlepší na konec: z každého vystoupení byl pořízen záznam. Jsi-li majitel/majitelka bezobalového obchodu, kontaktuj jednoho z pořadatelského dua: Vojtu (bezobaly.cz) nebo Terku (bout.cz) a oni tě už nasměrují.