Bez okecávání, je bezobal dražší?

Před vlastním srovnáním

Příspěvek je strukturován následovně: úvod do problematiky, popis vyhodnocování, komentáře grafických výsledků a závěrečné shrnutí. Článek jsem se snažil držet v rozumné délce, takže je poněkud zestručněný. To mi však přijde škoda, a proto jsem se rozhodl pro zvídavější čtenáře sepsat report, kde je mnohem víc informací, grafických výsledků a jde se více do hloubky.

Výběr potravin pro srovnání

Pro srovnání jsem vybral 74 potravin a to z následujících kategorií: mouky; obiloviny a těstoviny; rýže a luštěniny; semínka; ořechy; sušené ovoce; koření; a další (kompletní seznam potravin ve výše zmiňovaném reportu).

Srovnávány nejsou ceny mlékárenských a masných výrobků a pečiva. Důvod je prostý: pro tyto potraviny nelze najít průnik mezi bezobaly, natož pak běžnými obchody. Většina bezobalů bere tyto potraviny z místních farem a srovnával bych tak spíše ceny jednotlivých farem, než ceny bezobalových obchodů.

Oslovené bezobalové obchody

Z mapy bezobalových obchodů jsem sesbíral e-maily a zeptal se, jestli by se nezapojily do cenového průzkumu. Rozeslal jsem 130 e-mailů (nejen na bezobaly, ale i obchody s bezobalovou sekcí). Funkčních adres bylo 116 a formulář s cenami nakonec vyplnilo 17 z nich. Z těchto 17 obchodů je 14 čistě bezobalových. Zbylé 3 obchody jsou zdravé výživy s bezobalovou částí. Z cenového průzkumu nevybočují, takže jsou v něm ponechány.

Běžné obchody vůči kterým jsou ceny srovnávány

Pro srovnání cen bezobalových obchodů s konvenčními obchody jsem využil e-shopů Rohlik, Tesco a zdravá výživa Naturálek.
Samozřejmě se velmi špatně srovnává zboží stejných kvalit. Například v již uvedeném Krámku bez obalu je prodáván mák od drobného pěstitele a jeho kvalita se tak dá očekávat vyšší, než kvalita nejlevnějšího máku v Tesco. Přitom nejlevnější mák v Naturálku by zase být srovnatelný mohl.
Předpokládám však, že dotaz na ceny v bezobalech kladou spíše ti, pro které je cena na prvním místě a až poté kvalita dané potraviny. Proti bezobalům tak stavím nejlevnější nalezené produkty z trojice uvedených obchodů. Je to trochu v jejich neprospěch, takže výsledky jsou vlastně takový "worst case". Nenašel jsem jiný způsob, jak průzkum realizovat a hlavně ho dokončit. I tak je srovnání zajímavé.

Práce s daty

Všechny ceny jsou uváděny v Kč na 100 g, pokud není vyloženě uvedeno jinak. Ze shromážděných dat jsem spočítal rozdíl mezi běžným obchodem a bezobaly. Pokud je tedy výsledný rozdíl:

• Kladný → bezobal je levnější.
• Záporný → bezobal je dražší.

Dále také nepracuji s rozdíly cen ze všech 17 obchodů jednotlivě, ale dělám z nich vždy průměr a medián. Pro výpočet průměru a mediánu nejsou použity ty bezobalové obchody, které produkt nenabízí. Pro výpočet průměru tak není součet cen dělen celkovým počtem bezobalových obchodů (17), ale vždy odpovídajícím počtem (teoreticky tedy 1 – 17).

Je bezobal dražší? Výsledky srovnání

Jak “číst” grafické výsledky srovnání cen?

Níže jsou zobrazené 4 sloupcové grafy, každý pro jednu vybranou kategorii potravin (z celkových osmi - všechny jsou dostupné v “plnotučném” reportu). Každý graf obsahuje tři grafy:

1. Závislost mediánu cenových rozdílů (běžný obchod – bezobal) na dané potravině.
2. Závislost průměru cenových rozdílů na dané potravině.
3. Poměr případů, kdy je pro danou potravinu cena v bezobalu vyšší. Vztaženo vůči celkovému počtu bezobalů, které tuto položku mají v sortimentu. Příklad: potravina X je dražší ve 3 případech a je v nabídce 10 bezobalů → 3/10 = 30 → N dražších je tedy 30 %.

Pro další vysvětlení toho, jak grafy číst, vezmu hned první obrázek. Již zmíněná trojice grafů sdílí osu x (horizontální osa), kde je vždy uvedeno o jakou potravinu se jedná. Dále je v závorce uveden počet bezobalů, které mají potravinu v sortimentu (tedy počet, ze kterého jsou stanovené medián, průměr a N dražších). Jednotlivé barvy pak od sebe odlišují běžné obchody, vůči kterým byly rozdíly cen (a následná statistika) provedena.

Chybějící barvy ve sloupcových grafech

Může se stát, že v grafech budou u každé potraviny 1 – 3 barevné sloupce. Přitom každá potravina nemusí být zastoupena svou barvou v každém z trojice grafů. Mohou tedy nastat tyto případy, kdy barva pro danou potravinu:

1. není přítomna v žádném z trojice grafů. V takovém případě potravinu běžný obchod nenabízí (velmi časté pro bio potraviny srovnávané vůči Tescu).
2. je v grafu N dražších, ale není u průměru a mediánu – to je dáno zobrazením, kdy menší rozdíly než 1 Kč (Python) metoda prostě nevykresluje.
3. je v grafu N dražších, ale chybí buď u průměru nebo u mediánu.
4. je vykreslena u mediánu a průměru, ale není u N dražších. Důvod je prostý: taková potravina ani v jednom z bezobalů není oproti běžným obchodům dražší (velmi časté u bio potravin).

Poznámka: Při procházení grafů doporučuji sledovat všechny tři grafy (medián, průměr, N dražších). Pokud je nějaká potravina dražší třeba v 60 %, je třeba se podívat i na medián a průměr. Stává se totiž, že skutečně dražší jsou, ale rozdíl může být třeba korunový.

Je bezobal dražší pro konvenční potraviny? Co na to sloupcové grafy?

Co tedy sloupcové grafy (pro konvenční potraviny zobrazeno na čtveřici výše) říkají?V případě rýže a luštěnin je cca 50 % bezobalů dražších než běžné obchody, ale cenové rozdíly mezi jednotlivými potravinami jsou oběma směry korunové. Při nákupu více položek se tedy cenové rozdíly v této kategorii průměrují. Výjimkou jsou pouze červená čočka (lze koupit levněji v bezobalu) a zelený hrách (dražší v bezobalu).
Srovnání pro koření je celkem jednoznačné. Bezobalu může konkurovat jen Tesco se svou low-cost značkou “Stockwell & Co” (značku skutečně vlastní Tesco). Další značky koření jsou v Tescu mnohem dražší. Proto je mezi Rohlíkem a Tescem takový cenový rozdíl. Příkladem budiž bazalka, která se dá koupit za 49 Kč/100 g od značky “Stockwell & Co”, přičemž druhá nejlevnější značka je pak “Avokádo” s cenou 115 Kč/100 g. Pokud tedy kupující „neuznává“ “Tesco Value” schované za “Stockwell & Co”, pak pro něj nákup v bezobalu bude vždy úsporou. U koření je Rohlík oproti bezobalu levnější jen v případě mleté skořice (z celkových 18 položek). Pokud se tedy nechystáš na skořicovou výzvu, pak je koření mnohem výhodnější nakupovat v bezobalu. Podrobnější slovní hodnocení všech kategorií potravin je dostupné ve vyčerpávajícím reportu.

Je bezobal dražší pro konvenční potraviny? Napoví histogram.

Sloupcové grafy jsou dobré pro rychlý přehled, které potraviny jsou dražší/levnější. Nejsou však příliš vhodné pro hledání odpovědi na otázku, zda jsou bezobaly obecně dražší. Bylo by nutné srovnávat jednu potravinu po druhé. Oproti tomu vykreslení průměrných rozdílů cen do histogramu dává docela dobrý přehled (viz následující obrázek).

Kdyby potraviny stály v běžném obchodě a bezobalu stejně, pak by průměr rozdílů cen vycházel nulový. Histogram by tedy zobrazoval jeden sloupec na ose x a to na pozici 0. Četnost takového sloupce by tedy odpovídala 100 %. Tak to samozřejmě ve skutečnosti není, protože jsou některé potraviny dražší a některé levnější. Jelikož jsou rozdíly cen počítány jako rozdíl mezi běžnými obchody a bezobaly, ukazují četnosti napravo od nuly osy x levnější bezobal. Naopak vlevo od 0 (záporné rozdíly), značí dražší ceny bezobalu.

Z histogramů je možné vyčíst následující:

• Rohlík: bezobaly jsou oproti Rohlíku nepatrně levnější
  • histogram je více soustředěn na pravé straně od 0 na ose x
  • histogram má občasné extrémy (mnohem většími rozdíly s ohledem na většinu rozdílů soustředěnou kolem 0) ve prospěch bezobalu.
• Tesco: bezobal je oproti nejlevnějším produktům v Tescu dražší. Pokud tedy někdo kupuje nejlevnější produkty „Tesco value“, (či jak se to dnes jmenuje), pro něj bude bezobal dražší.
• Naturálek: zástupce zdravých výživ je na tom cenově s bezobalem skoro vyrovnaně, ale přeci jen je nepatrně dražší bezobal.

Je bezobal dražší pro bio potraviny?

Stejné kategorie potravin, jen pro bio, jsou zobrazené v následující čtveřici grafů.

A ještě histogram.

V případě bio potravin jsou bezobaly levnější než obalové alternativy. Opět slovně shrnuji jen některé kategorie potravin, aby se článek držel v rozumné délce (podrobně v reportu). V případě rýže a luštěnin je možné nákupem v bezobalu ušetřit kolem 2 Kč/100 g.
Závěr pro ořechy je jednoznačný: bezobal je levnější o 8 Kč a více, záleží na druhu ořechů.
Pro semínka je viditelná také zajímavá úspora v případě bezobalu. Průměrné rozdíly mezi běžným obchodem a bezobalem ukazují úsporu (prakticky pro všechny bezobaly) kolem 5, 10 i více Kč - proměnné na konkrétních druzích semínek.
Bio koření se v Tesco až na výjimky nevede. Pokud náhodou ano, je oproti bezobalu předražené – stejně jako v Rohlíku a Naturálku. V Naturálku jsou například majoránka, oregáno, bobkový list a sladká paprika o 2 Kč na 1 g dražší. Pro další druhy koření jsou pak tyto rozdíly kolem 0,5 – 1 Kč za 1 g.

Závěr

Nákup v bezobalu se vyplatí

Z cenového srovnání vyšlo, že pouze pokud spotřebitel nakupuje nejlevnější potraviny typu „Tesco Value“, pak se mu nákup v bezobalu spíše nevyplatí.

Bio potraviny jsou proti běžným obchodům ve většině případů levnější. Konvenční potraviny jsou některé dražší, některé levnější. Vyplatí se tedy nakupovat široký sortiment potravin, čímž se dá využít zprůměrování dražších potravin právě nákupem i potravin levnějších. Samozřejmě, pokud má někdo „nějak vychýlen“ jídelníček, pak mu toto průměrování může být ku prospěchu, ale také ke škodě.

Největší rozdíly v ceně jsou pro koření. V případě bio koření mnohdy extrémně.

Dále je nutné zopakovat skutečnost, že srovnání cen bezobalů je provedeno vůči supermarketům a zdravé výživě. Pokud tedy nakupuješ v lokální sámošce, dá se očekávat vyšší úspora.

Hmotnost obalu x hmotnost potraviny: prohrává na celé čáře koření

Pokud bychom měli dělat poměr mezi hmotností kupovaného zboží a hmotností obalu, bude právě koření vycházet nejhůř. Ačkoliv je finanční úspora v bezobalech právě u koření enormní, přemýšlet se nad tím vyplácí asi jen těm, kteří ho kupují větší množství než 10 g. Například pro bazalku a oregáno je běžný obchod draží o více než 1 Kč na 1 g. Stejně tak pro mletý zázvor a velmi se této hranici blíží i celý černý pepř.

Děkuju za přečtení až do konce. Průzkum je realizován čistě z mé vlastní iniciativy, jakožto ekologicky zaměřeného jedince, který žije filozofií snižování odpadu (a tedy i nakupuje v bezobalech) již pět let. Průzkum není nijak sponzorován. Odměnou mi bude sdílení myšlenky a také rozšiřování čtenářské základny blogu. A třeba i té posluchačské – ať už audio-povídkové podcastové tvorby, nebo blogcastu (pro ty, co neradi čtou a raději poslouchají).