Co je calucha? Přes moře piva a tequily za objasněním záhady

Nějakou dobu se nic neděje. Pak ale přijedou tři taxíky a vyhrnou se z nich lidi. Všechno Mexičani. Partička mladých a dvě abuelity. S sebou táhnou už v plechovkách namíchané micheladas a pivo. Filipe odněkud přichází se dvěma pytli ledu, který sype do obří polystyrenový krabice a za chvíli se vrací se čtyřiceti plechovkama piva a dvoulitrem tequily. Všechno to narve do chlaďáku. Nově příchozí mu předají svoje piva, ty Felipe přihodí k těm svým. Pak se ještě vzdálí a vrací se s přenosnou ledničkou. Co je v ní, se teprve ukáže.

Datum poslední změny: 28. 5. 2025

Nově příchozí se usadí, loď se naklápí, ale na hladině drží. Felipe vás zase prosí, abyste si vzali záchranný vesty. Ti, co umí plavat, si je můžou po vyplutí z přístavu sundat. Ale pravidlům je prý třeba učinit za dost. Prej to přístavní stráž pozoruje. Většina lidí si je později nesundá, v Mexiku nepatří plavání mezi běžné dovednosti. Což ostatně zase uvidíš, až kolem sebe mnozí začnou plácat, jak do vody popadaní brouci. Někteří loď ani neopustí, vzdor tomu, že jsou na šnorchlovacím výletě. Ale víš jak, México mágico.

Vyplouváte. Všímáš si, že mladí už jsou trochu navátí, usmívají se a něčemu se pořád pochechtávají. Na to tvoje španělština nestačí. Všimneš si, že tentokrát plujete z laguny nějak jinak. Předtím jste hned vypluli ven, teď Reyes vede Kyrose (a s ním samo i tebe) do dalšího plavebního kanálu a míjíte jachty. Na jedné větší jsou námořníci. Caluchááá! volá na ně Felipe s úsměvem od ucha k uchu, když se lodě míjejí. Námořníci všeho nechávají, mávají a sborově volají: Caluchááá! Mladí Mexičani se přidávají a taky volají Caluchááá! Načež jim zase ti z protějška odpovídají. No potěš.

Co je to calucha? Ptáš se Vero. Krčí rameny. Tak to je vážný, říkáš si. To jste úplný gringos. Nezapadnete. A je jasný, že zeptat se nemůžete. To byste byli ještě větší gringos, než už od pohledu jste.

Reyes staví Kyrose k molu, do lidi nastupuje starší dvojce, usazuje se, ale Reyes se nějak nemá k odplutí. Navíc opouští loď a povídá si s nějakou paní, co sedí poblíž.

Všichni jsou v pohodě, nikdo se neptá, co se děje. Tak se taky neptáš. Nebudeš sem tahat ty svoje evropský móresy, to je jasný. Ostatně to se tady učíš už nějakej ten měsíc. Neřešit to všechno tak moc. Vždycky to nějak dopadne. I když o tom trochu zapochybuješ, když se k Felipemu Reyes vrátí a pološeptem mu říká: Ona říká, že nebere efectivo. Jak jako? diví se Felipe a zadívá se na Reyese, jak kdyby mu vykládal o tom, že někdo teď někde nosí vaťáky a i tak mrzne.

Prostě nechce hotovost. A bez placení nás nepustí. Ale zaplatit prej musíme hned. Co to je za hovadinu? zírá Felipe. Dyť máme na lodi dvacet lidí, co už zaplatili! Já vím Felipe, odpovídá Reyes. Co budem dělat? ptá se Felipe. To nevím, krčí rameny Reyes.

Filipe, podáš nám dvě chelas? A mě pivko? volají kucí, kteří si ještě ničeho nevšimli. Reyes jde zase vyjednávat. Felipe se zase směje a podává žádané plechovky. Jednu pošlou babičce, která se spokojeně usmívá.

Vrací se Reyes. Prej jí máme zaplatit převodem. Felipe valí oči: Cože? Vždyť to trvá dva dny. Reyes krčí rameny. Nějakou dobu si ještě něco šuškají, Felipe to jde řešit s Reyesem, pak ho tam nechá. Vidíš, že Reyes kouká do mobilu, paní výběrčí taky zírá do mobilu, pak se najednou Reyes vrací, honem skočí do lodi a jede se.

Zase plujete kolem námořníků, všichni zase pořvávají caluchááá. Cukají ti koutky a po chvíli se přidáváš. Pořád sice nevíš, co to znamená, ale Felipe se směje jako pominutej, ostatní se smějou, ty se směješ. Ať je calucha cokoliv, je to nakažlivý.

Felipe rozdává pivka, jedno si taky vezmeš. Co taky v týhle partě jinýho. Následuje pro vás druhá zastávka, pak třetí. Je to krásný. Jen se musíš držet dál od těch kachen. Jak neuměj plavat, tak kolem sebe tak divně kopou a nepochybuješ, že by ti mohla přistát jedna do čela.

Před třetí zastávkou už na lodi chlastaj všichni. I Korejci. Mexičani z toho maj radost, Felipe má radost, babičky popíjej chelas a taky maj radost a to i přesto, že šnorchlovat nechoděj. Jen se plavěj na lodi a pijou ten předpřipravenej hnus v plechovce. Což teda může bejt o fous lepší, než z omatlanýho plastovýho kelímku a pocukrovanýho brčka. Ale na to nechceš ani vzpomínat. Jen Reyes vypadá tak nějak nad věcí, ale určitě má taky radost.

Calucha už je všudypřítomná. Neuplyne pět minut, aby to někdo nezařval a Filipe se nepochechtával a neodpovídal caluchááá. Slunce praží, loď má naštěstí stříšku.

Reyes staví, přichází čtvtý a poslední vylodění. Vyskáčete přes palubu a pomalu plujete za Felipem. Najednou vidíš, jak na tebe zírají dvě obří černý oči. Úplně se v nich ztrácíš, jsou tak zvláštně tmavý a smutný. Vypadaj jak pogumovaný. Úplně se lekneš. Kareta. Plave proti tobě, pak se rozhodne, že se ti vyhne a potápí se do hloubky. Wow! Tak takhle blízko jsi jí nikdy nebyl. Ale ty oči. Přišlo ti, že v nich byla tíha všech karetích předků, nashromážděný smutek starej tisíce let. Vyprovázíš želvího obra pohledem a přeješ mu jen to dobrý.

Felipe dává signál, že se máme zase nalodit. Pouštíš ostatní, držíš se provazu na boku lodi a nohama se o bok opíráš. Vlny tě nadnáší, vypitý pivo tě taky nadnáší (i když možná jen v mysli, normálně spíš nepiješ, takže po dvou třetinkách na slunci už to cejtíš) a když už jsou všichni na lodi, tak vylezeš po schůdcích i ty a pomůžeš je Felipemu vytáhnout. Felipe je přiváže, rozdá další pivka a Reyes nasměruje příď Kyrose na jih. Poslední zastávka má být na Playa Palancar, kousíček od rezervace Punta Sur. Tam už se do vody nepůjde.

Pokud se do teď pilo, tady se přeřazuje na další rychlostní stupeň. Jen co Felipe zatluče do písku kotvu, vytáhne dvoulitrovku tequily (spíš malej demižonek). Samozřejmě nebudete pít přímo z lahve. Máte úroveň (Felipe vezme petku a kousek nad dnem ji odřízne). Začne rozlévat. Taky vyndá tu přenosnou ledničku, kterou do teď ukrýval. Ukrývá se v ní ceviche (syrová ryba nasekaná na malé kousky a marinovaná v limetce, chili a cibuli), ke kterým Felipe nabízí obří brambůrky. Jíš jen ty brambůrky (maso už nějakej ten pátek nejíš). Přijde ti trochu pokrytecký žrát v tuhle chvíli ryby. Vždyť jste se jima ještě před pár minutama kochali v moři!

Felipe se pořád chechtá a z toho, jak se o vás stará, máš slzu na krajíčku. Za chvíli se všichni opíráte o bok Kyrose a povídáte si. Mexičani žasnou, že jsi z České republiky (neslyšeli o ní, ale střed Evropy jim připadá strašně daleko - tobě taky). Od smíšeného páru, co nastoupil později, se dozvídáš, že paní je Holanďanka a týpek Mexičan, ale už asi dvacet let žijí spolu v Holandsku a tady jsou na dovolený. Teda tady, v Playa del Carmen, ale už jsou tam chaluhy, letos dřív než jindy, prej, takže se vydali na jednodenní trip na Cozumel. Je zase fascinuje, že žiješ už čtvrtý měsíc v Mexiku, žeš kdysi v minulém životě dal výpověď v práci a začal konečně pořádně psát a dělat weby a tohle je druhá zima (první byla v Las Palmas), co trávíš mimo břehy Evropy. No zima. Z dneška máš docela spařený záda.

Když už jste všichni kámoši, skoro jedna rodina, Felipe zavelí, že jedem zpět. Rozdává poslední piváky, všichni se pořád něčemu pochechtávají a v tom to přijde - někdo zase zakřičí caluchááá.

Celá loď řve caluchááá a nemá to chybu. Až se kdosi vynoří nad hladinu opilosti a zmateně se Felipeho zeptá: Hele, co to vlastně je ta calucha? Zpozorníš. A s tebou celá loď. Všichni po sobě koukaj, nikdo neví. Najednou je ticho. Nikdo nedutá. Nikdo se ani nehne. Úplně posvátná chvíle. Buší ti srdce. Neo (ten Matrixu, víš, ne?) se vyhýbá ve zpomaleným záběru kulce. Teď se to konečně dozvíš. Nechtěl jsi bejt za gringa, ale dochází ti, že to neví kromě námořníků nikdo. Celý osazenstvo se dívá na Felipeho. Ten se s potutelným usměvem škrábe na hlavě. Podívá se po vás, zaostří na tazatele a s pokrčením ramen odpoví: Nevim, to mě tak napadlo.

Ticho trvá dál. Každej se s pravdou srovnáte po svým. Nikdy se nedozvíte, co to ta calucha je. Moment, vždyť to není nic! Asi teda. Bože. A najednou všichni řvete caluchááá, Felipe se řehtá a řve caluchááá a takhle dojedete zpět do laguny Caleta.

Vyvalíte se z lodi, naskáčete do dvou mini vanů. Cestou dáte propinu Felipemu, nejlepšímu průvodci, kterýho jste kdy měli, shodujete se. Cestou do centra se pořád pochechtáváte. Korejci maj super líbánky, Holanďanka s Mexičanem dovolenou, abuelity asi důchod a ty boží život. Není snadnej, ale je po tvym. Kdyby ti to někdo řekl před lety, vysmál by ses mu. Stejně jako by ses vysmál představě, že tě setnou dvě velký piva a dva panáky tequily.

Poznámka 1: Google taky mlží. Na quesignifica píšou, že calucha je v Bolívii vnitřní slupka kokosu. Taky trochu přemýšlíš, zda Felipe neměl na lodi Portoričany. Je možný, že zblbnul výslovnost. Calocha se u nich používá dle spanishdict takhle: Jenny me envió una foto de su calocha -> Jenny sent me a picture of her pussy. A ty víš moc dobře, co znamená slovo pussy. Ještě po letech tě to určitě děsí.

Poznámka 2: s využitím slovníku čeština 2.0 by se dala věta Jenny sent me a picture of her pussy přeložit jako: Jenny mi poslala bobrázek.