Hygge recenze: spojení minimalismu, pohodlí a na svíčky se*e pes
Čistě subjektivní recenze hygge. Teda knihy Hygge: Prostě šťastný způsob života (Kosmas🐦, Trhknih). Kola, swapy, předbytové zahrádky, zavařování a nechutně dokonalé fotky. Co to má společného s hygge? Kde jsou svíčky, svařák a krb?
Pokud se ptáš stejně, pak jsi o hygge asi už něco slyšel(a).
Uwaga: V článku se objevují affiliate linky (🐦) na Kosmase. V žádném případě na ně neklikej, pokud se ti příčí podpora mé tvorby (tebe nic nestojí).
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle. Je i na Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, Google Podcasts, nebo třeba YouTube.
Břitká hygge recenze: zas knížka s pořádnou marketingovou injekcí
Přiznávám, že když jsem knihu zahlédl v knihkupectví, tak jsem kolem ní jen prošel s pomyšlením: “Zas jedna knížka, který se dostalo pořádnejch marketingovejch steroidů. Pár let na to se ke mě dostala skrz knihovničku kamarádky (zdravím, Pavlo!🙂) a nemohl jsem se od ní odtrhnout (od knížky, ne od Pavly).
Co je podle mě hygge?
Nejsem Dán, ale myslím, že jsem po přečtení knihy hygge pochopil. Mrkněme nejprve, jak hygge popsal neznámý autor na české wikipedii:
“Hygge je dánské slovo, vyjadřující pohodový přístup k životu, spjatý s pohodlným bydlením a uměním najít si něco krásného v každém okamžiku.”
S tím souzním. Pojďme si hygge ale ještě trochu rozpadnout. A to bodově:
- Hygge není jen o svíčkách a svařáku.
- Hygge je pohoda a pocit dobrého života.
- Možná že dánové jsou v hygge mistři, ale vnést do života ho může každý.
- Hygge vychází z důležitosti sociálního kontaktu (rodiny a přátel).
- Hygge zahrnuje užívání si každodenních radostí a klade důraz na sebelásku.
- Hygge nám pomáhá vyhnout se stresu a návalu informací.
- Hygge je založeno na sdílení radosti a souznění s ostatními.
- Hygge nám pomáhá žít v přítomnosti.
- Hygge nás učí být sebou samými a hledat životní balanc.
- Hygge je o přijetí jednoduchosti do života.
Co je tedy základním kořením pro hygge: čas na sebe a jednoduchost (minimalismus). Snaha o žití dobrého života. Z toho je patrné, že hygge se nedá navodit lusknutím prstu při rozsvícení svíčky.
Alespoň ze začátku. Později může působit něco jako “hospodský efekt”: poslední dobou moc nepiju, nicméně pokaždé, když vyjdu z hospody, tak se mi trochu motá hlava, jak kdybych si dal tři pivka. Mozek to má už tak nějak naučený🙂 A stejně to může být s rozsvěcením svíčky a příjemným pocitem, který se může dostavit.
Co mě na knize “Hygge: štastný způsob života” drásalo
Tahle kapitola “hygge recenze” (ona to vlastně ani recenze není 😀) je samozřejmě silně subjektivní. V knize jsou například ilustrace, které nemám rád. Takové ty uměle líbivé aranže. Tak na mě fotky v knize alespoň působily. Na druhou stranu na mě zase působily jakýmsi uklidňujícím dojmem.
Ačkoliv se jedná o populárně naučnou knihu, hltal jsem každé slovo a nemohl se dočkat, co bude dál. Silně mě ovšem dráždila skutečnost, že ačkoliv Meik Wiking, autor knihy, pracuje v institutu štěstí, kde denně pracuje se studiemi, průzkumy, atd., v knize nepracuje s referencemi. To by samozřejmě nevadilo, kdyby v knize nezmiňoval výsledky studií, které se neobtěžoval podložit žádnými zdroji. Hold se na mně moje několikaleté působení na akademické půdě, a následně v oddělení výzkum/analýza, podepsalo😀
Chceš ty svíčky? Nečti moc dál za první kapitoly…
Jasně, svíčky a oheň jsou v knize (hlavně ze začátku) zmiňovány hojně. Vlastně mně přijde, že na začátku knihy dostává čtenář to, co od hygge tak nějak čeká: hřejivou útulnou atmosféru. Nicméně pokračování ve čtení mi odtajňovalo nové a nové aspekty hygge. A čím víc jsem četl, tím jasněji jsem si uvědomoval, že autor popisuje část mého života (a další část, kterou mám v hlavě, ale ještě jsem ji nerealizoval) a sdílím tady na blogu.
Cesta dobrého života
Ke konci mě kniha až dojímala. Začala se totiž objevovat témata, která jsou velmi aktuální, a která já osobně považuji za Cestu. Proč velké “C”? Dojdeme k tomu.
Začátek knihy je hodně o umění udělat si “pohodindu” (tohle slovo se do češtiny snaží vnést Ladislav Zibura, rozhodl jsem se mu s tím trochu “helfnout”), ale postupně se směřuje ke vztahům (obecně mezilidských a samozřejmě ke vztahu k sobě sama), k tématu práce, sociálních nerovností až po zmíněnou Cestu.
Zaujalo mě, že dle autora v Dánsku lidé nereptají na daně, naopak, berou je jako investici do toho, aby se měli jako společnost dobře. Myslí nesobecky. Jsou hold dál.
Setkávání
Dánové dělají velmi často různé společné aktivity. Ať už jsou to večerní nebo víkendové setkávání přátel s hraním deskovek nebo společné zavařování sezónního ovozel. Nebo setkávání, kde jde o vyměňování a ochutnávky domácích zavařenin. Podobně s vařením: každý uvaří jednu porci a pak během setkání “koštují”. Nebo se sejdou a vaří společně. Klidně i nějaké časově náročné jídlo.
Co je domácí, to je hygge. Ať jídlo, nebo třeba ručně pletené svetry, vyráběné dekorace (ideálně jen z přírodních materiálů). Stejně jako Dánové mění zavařeniny, také organizují přátelské swapy, kde si mezi sebou vyměňují kousky, které jim už nepřinášejí radost.
V létě si užívají výlety do přírody, ideálně s přáteli.
Práce? V mezích!
Údajně nepracují přesčas, protože ví, že je potřeba čas na sebe, na odpočinek, na rodinu a přátele. K uštvaným lidem hygge nepřijde. Po práci zalezou na své místečko, zapálí svíčku (konečně!), nebo rozsvítí lampu s tlumeným teplým světlem, zabalí se do deky a čtou. U toho popíjejí své oblíbené horké nápoje: co kdybys mi taky jednoho čajíka zaplatil?
Do práce na kole. A nejen v květnu.
V Dánsku se dle autora investuje do infrastruktury pro cyklisty. Důsledkem toho je, že v Kodani jezdí do práce/školy na kole 45 % obyvatel. Celá jedna třetina lidí sice pracuje ve městě, ale jinak bydlí mimo něj a stejně stále dojíždí na kole.
To považuji za působivé. V květnu mě vždy štvalo, jak se ve firmě navýšil počet cyklistů, aby zase po akci “do práce na kole” (probíhající právě v květnu, nejpříznivějším měsíci pro cyklistiku) klesl na stejný počet, jako v průběhu celého roku.
Kromě téhle hygge recenze čtenáři také s oblibou čtou:
Pár slov autora k dojíždění do zaměstnání na kole
Dle Meika Wikinga jízda na kole činní lidi šťastnějšími. Jeho vlastními slovy:
“Možná namítnete, že si nejste zrovna dvakrát jisti, že by jízda na kole byla to, co vás pravidelně omývá vlnou štěstí. Ale mohlo by to být třeba i obráceně – čím šťastnější lidé jsou, tím více tíhnou k jízdě na kole. A teď to začne být zajímavější. Když totiž autoři studie analyzovali výsledky, došli k závěru, že se lidé, kteří během let vyměnili auto nebo autobus za kolo či chůzi, stali spokojenějšími. Pokračování citace na obrázku.
Co teprve taková koloběžka. Že je z pohledu spokojenosti ještě vhodnější než kolo, se jistě ukáže až časem🙂 Ještě jedna citace:
“Švédská studie z roku 2012 na vzorku více než jednadvaceti tisíc lidí zjistila, že kdo se dopravuje autem, méně se účastní společenských událostí a rodinných setkání. Navíc řidiči vykazují nižší důvěryhodnost ke svému okolí. Naopak kdo upřednostňuje chůzi nebo jízdu na kole, je celkově společenštější, vstřícnější a otevřenější bytost. To neznamená, že výměna auta za kolo z vás okamžitě udělá lidumily. Autoři této studie poukazují na čím dál větší vzdálenosti, které dělí naše bydliště od místa pracoviště. V důsledku flexibilního trhu práce nacházejí lidé zaměstnání mnohem dál od svých domovů, z čehož vyplývá, že se společenské sítě roztahují do větších geografických vzdáleností.” Pokračování citace zase na obrázku:
Závěr mé hygge recenze?
Hygge se dále skrývá v přírodních materiálech. Naopak v plastu ho člověk nenajde. Hygge je v naslouchání vlastnímu tělu, v pečování o sebe. V udržování vztahů, v pocitu sounáležitosti nejen s místem, kde žiji, ale okolím obecně. Hygge je v přítomnosti, v pomalosti. Všiml/všimla sis, že k hygge není ani potřeba moc věcí?
P.S. Autor kromě svého knižního debutu napsal další následovníky, na které se v průběhu roku chystám. Jsou to:
Lykke: Tajemství nejšťastnějších lidí na světě (Kosmas🐦, Trhknih)
Umění vytvářet vzpomínky: Jak si vytvořit a zapamatovat šťastné okamžiky (Kosmas🐦, Trhknih)