Drobné krůčky ke snížení odpadu: jak na vodu mimo domov?
Článek je prvním z mini-série s tipy, jak na snížení odpadu sám u sebe, a to konkrétně s lahví na vodu. Dále rozebírám výběr znovupoužitelné lahve ze všech možných stran, a nakonec uvádím i své zkušenosti s doplňováním vody v tropických zemích, kde se Evropanům obecně nedoporučuje pít vodu z kohoutku.
Jak na ZW jídlo na cestách? Mrkni na tenhle článek.
Chtěl bych tě upozornit, že v článku se objevují dva affiliate linky (v obou případech na mou oblíbenou econeu – dobře, tak tady ještě jeden :D). Nákupem přes ně můžeš podpořit další tvorbu, aniž by tě to něco stálo (kromě platby za nákup, samozřejmě 🙂 ).
Tento příspěvek si můžeš i poslechnout přímo z přehrávače vedle, nebo na Spotify, Apple Podcasts, Deezer, Podchaser, Podcast Addict, či Google Podcasts.
Snížení odpadu doplňováním vody ve městě
Vlastní lahev na vodu lze naplnit prakticky v každé restauraci, v uvědomělejších městech jsou dostupná i veřejná „pítka“. Existuje i mapa s místy, kde je možné si lahev doplnit (projekt dolejsi), aniž by sis cokoliv kupoval (třeba i v různých obchůdcích). Nicméně míst na mapě moc není. V případě Pardubic, kde žiju, to jsou tři místa. A to je ještě minimálně jedno, koukám, zavřené.
Lahev na takovéto domácí popíjení
Na následující fotce sdílím mé řešení na podomácku vyráběné kvašené nápoje. Jedná se o řešení za padesát korun a to počítám i kefír, kterým jsem vyplnil bříško. Voděodolné nálepky oživují jinak strohou lahev a vytváří se tak zcela originální kus. Na fléru jich je spousta.
Na trhu samozřejmě existuje celá řada lahví, stejně jako množství materiálů použitých na jejich výrobu. Za některé skleněné lahve je možné utratit i kolem pěti stovek. Ano, marketing má lidskou psychiku zmáknutou a nebojí se postavit ani zero-waste, či dokonce minimalismu. Barvičky a designy táhnou a nutno dodat, že jsou některé opravdu krásné. Pokud bys po nějaké toužil, můžeš využít affiliate link vpravo a podpořit tak moji tvorbu!
Oblíbené
Zvýšení odolnosti skleněné lahve
Pokud chceš používat skleněné lahve a současně neriskovat hromadu střepů a promáchaný batoh, může být výhodné ji nějak chránit. Například ji omotat provázkem. Pokud máš maminku/babičku, která ráda plete, pak ti může něco podobného i uplést. Případně si můžeš vytvořit jiný protinárazový obal, například z ponožky, jejíž dvojička měla díru na patě. Našel jsem pro tebe ukázku takových řešení z pinterestu.
Výběr klasické lahve
Jako ve spoustě činností, i zde je fajn aplikovat minimalismus. Pokud si pořídíš jednu lahev, nemusíš pak trpět rozhodovací paralýzou, zda s sebou brát lahev s takovým nebo onakým designem, barvou, materiálem nebo velikostí. Jedna univerzální lahev může zastoupit všechny. Třeba já takhle přes šest let používám litrovou plastovou lahev pyšnící se BPA, BPS Free certifikáty. Vypadá stejně jak levné plastové lahve na kolo, ale nesmrdí plastem a to ani po zmíněných šesti letech používání. A že už toho zažila! A viděla pořádný kousek světa. Fotka níže mě zachycuje se zmíněnou lahví v pravé ruce, a to (pro někoho možná nudně) na tuzemské straně Šumavy.
Snížení odpadu do oblastí, kde voda z kohoutku nemusí být valné kvality nebo není dostupná vůbec
Když už jsme u toho cestování. Ve Střední Americe a Asii se Evropanům nedoporučuje pít vodu z kohoutku. Zpočátku jsme se její konzumaci skutečně vyhýbali a za třítýdenní dovolenou jsme ve dvou vyprodukovali lehce přes osmdesát pet lahví o velikosti jeden a půl litru. To už je slušná hromada, panečku! Co naplat, v tropech se pít musí.
Nedá se to vyřešit ale nějak jinak? Jasně že dá! Po této hrozivé bilanci, kdy slabší ekologické povahy honem shánějí, co by si dali pod nohy, aby rozdýchali náhlé hvězdičky, jsem hledal řešení ve formě filtrace vody. Na trhu existuje nepřeberné množství filtrů. Hned na začátek je dobré si ujasnit prioritu: chci kompaktní řešení, rychlou filtraci, řeším pořizovací cenu, … ?
Chemické čištění
Já první roky zakotvil u postupu založeném na použití dvou tablet. První tableta vodu chlorizuje, po šedesáti minutách se použije druhá tableta na dechlorizaci. Jasně, není to ideál. Možná ve vodě zbývá nějaký chlór… ale na tři týdny mi to přijde jako fajn řešení.
Navíc, pokud budeš pít jen balenou vodu z petek a ve slabší chvilce si nevšimneš, že je uzávěr povolený, můžeš mít větší problém, než jen zbytky chloru ve vodě. Tvé nevšímavosti mohou využít právě podnikaví “šizuňkové”, kteří jednou použité petky znovu naplní neošetřenou vodou z vodovodu. A nedělají to ze šlechetných důvodů redukce plastu. Proto se také v těchto zemích doporučuje nevyhazovat petky s přišroubovaným víčkem, aby se jim tato činnost alespoň trochu zkomplikovala („hledej, šmudlo, hledej!“ 😀 ). Například v Indii pověstné „Dilhi belly“ tak můžeš zažít v plném rozpuku, v Mexiku zase Montezumovu pomstu. Jiný kraj, jiný název, stejné žaludeční problémy 😀
Filtrace
V současné době používám filtrační lahev. No, ale tady se o zkušenost mimo Evropu zatím nepodělím. Zkušenosti mám prozatím pouze z českých potoků, řek, rybníků, několika španělských řek a plážových sprch 🙂 Všude prozatím obstála.
Co ty? Máš nějaké zkušenosti s filtrací vody na cestách? Bouchni to do komentáře, ať si my ostatní, můžeme rozšířit obzory!
