Mé zkušenosti s kompostováním v bytě

Bioodpad, vesnice a město

Pokud bydlíš na vesnici, tak máš pravděpodobně kompost a říkáš si, co to tady vlastně řeším. Měl jsem to podobně, než jsem se přestěhoval do města a zjistil, že město je v tomhle “sto let za opicema”.
Hnědých popelnic je u nás stále málo a prosazují se velmi pomalu – zkušenosti ze San Piega (Pardubic, jak město nazývají fanoušci domácí Vypsané Fixy). Navíc do nich nemůžeš házet např. celulózové fólie, které pracovníci kompostáren nemají jak rozeznat od plastových obalů. Jsou tedy vybírány a končí ve směsném odpadu. To u bytového kompostování odpadá.

Rozdíly mezi vermi/bokashi kompostováním

Pokud chceš kompostovat v bytě, nabízejí se ti dva typy domácích kompostérů: vermikompostér a bokashi kompostér. Jedná se přitom o dva zcela odlišené přístupy.

Vermikompostování

V případě vermikompostéru bioodpad požírají žížaly, které ho proměňují na vermikompost a tzv. “žížalí čaj”. Vermikompost lze poté použít jako hnojivo – v květináčích, záhonech atd. Žížalí čaj se dá také použít jako hnojivo (po naředění vodou!) nebo jako prostředek na čištění odpadů. O vermikompostování si můžeš více přečíst třeba na stránkách kompostuj.cz nebo na stránkách Kokozy.

Zkušenosti s kompostováním v bytě (vermikompostováním) nemám samozřejmě jen já. Své k tomu mohou říct třeba i Dewii (vlevo) nebo Weef (vpravo).

Bokashi kompostování

V případě Bokashi kompostování se bioodpad zasypává Bokashi směsí (otruby), které startují proces fermentace. Bioodpad tak pouze ztrácí na objemu, ale nepřeměňuje se na kompost. Je to pouze “předžvýkaný” produkt, který se dále dá použít jako hnojivo (po zakopání do země) nebo jako urychlovač kompostu. Můžeš ho také umístit do hnědých nádob na bioodpad (pak by v něm ale neměly být již zmíněné celulózové fólie). Fermentačním procesem vzniká podobně jako u vermikompostéru tekutina, která má i stejné využití.
Provedení Bokashi kompostérů si můžeš prohlédnout na následujících obrázcích (my máme asi dva roky právě tu dvojici na prvním obrázku) a pod nimi je možné shlédnout (v angličtině) hezké video o Bokashi kompostování. Případně vyčerpávající pojednání o Bokashi kompostování lze nalézt i přímo na eshopu econea nebo na blogu Kokozy.

Mé zkušenosti s kompostováním v bytě

Redukce odpadu mě dovedla do stavu, kdy jsem začal analyzovat odpad, který putoval do směsného. Nemusel jsem nad tím dvakrát moc dumat, cca polovinu objemu nádoby tvořil bioodpad. Co s tím? Položil jsem si otázku a našel jsem díky tomu bytové kompostéry. Požadavek na kompostér byl od začátku jasný:

• Nesmí nám v domácnosti znepříjemňovat život,
• neměl by být moc cítit,
• neměl by překážet (nemáme balkón a nechtěli jsme odbíhat s každou slupkou do sklepa),
• nemělo by to být moc časově náročné,
• neměl by být nevzhledný (kvůli jeho umístění v chodbě bytu).

Mé zkušenosti s vermi kompostováním: úplně jsem to nezvládl

V té době jsem o Bokashi kompostérech ještě nevěděl, takže šlo jen o to, zda chci vermikompostér vyrábět nebo pořídit hotové řešení. Vzhledem k umístění kompostéru do chodby bytu jsme vybrali zelený UrbaLive vermikompostér, který splňoval estetické hledisko, na cenu nehledě.

Na mapko jsme našli žížaly, nechali si je poslat a začali. Žížaly se celkem rychle zabydleli a po pár týdnech se začal i objevovat první kompost. Ze začátku jsme také bojovali s občasnou plísní, kdy jsme moc dobře neodhadovali, kolik toho tihle máloštětinatci vlastně “polknou”. Plesnivějící kousky jsme dávali stranou a sledovali vlhkost v kompostéru a buď přidávali více papíru, nebo více šťavnatějších kusů zeleniny. Kompostér nijak nesmrděl, vlastně mi to spíš vonělo jako hlína.

A pak se to stalo! Žížaly jsou sice světloplaché a vermikompostér za ideálních podmínek neopouští, ale nám se ty podmínky nějak zhoršily. Původně nešlo o nic velkého. Žena šla v noci na záchod a náhle mě tahala z postele (kompostér byl má iniciativa) a ukazovala mi na kroužkovce mrskajícího se na podlaze. Otcovsky jsem ho přendal zpět, ale ráno jsme opět našli jednu nebo dvě seschlé žížaly na dlažbě. Situace se opakovala, až za takové dva týdny v kompostéru nezbyla ani jedna.

Mimo mé zkušenosti s kompostováním v bytě jsou oblíbené i tyto příspěvky

Koupil jsem tedy nové žížaly, jenže situace se po nějaké době opakovala. Navíc se objevily mušky (takové ty octomilky), které se nedržely jen u kompostéru, ale začaly pomalu obsazovat byt ve větším počtu, než by nám bylo milé. Denně jsem tedy lítal s vysavačem a vysával je, víko kompostéru zadělal silonkou, aby se nedostávaly ani dovnitř ani ven. Na víko jsme dali něco jako “mucholapku”, ale stejně se objevovaly nové. Méně, ale i tak to byla pruda.

Takže jsem něco zanedbal podruhé. Evidentně se mi nepodařilo rozjet správný režim kompostéru. Do třetího pokusu jsem se už raději nepouštěl v obavě možného ultimáta: “buď já, nebo žížaly!” Takže kompostér putoval se slevou na internetový prodejní server, kde se velmi rychle prodal. A já si alespoň udělal vlastní zkušenost a zjistil, že žížalí mazlíčci a já nejsme kompatibilní.

Pravdou je, že dneska si můžeš kompostér objednat už zajetý, čímž by tyhle “porodní bolesti” měly být vyřešené. Navíc je na netu mnohem více návodů na vermikompostování, než v době kdy jsem s ním začínal já.

Bokashi kompostér

Všechna negativa vermikompostování řeší bokashi kompostér. Máme ho dva roky (oproti asi 4 měsícům vermikompostování) a za celou dobu se neobjevily žádné mušky.

Oproti vermikompostéru je trochu kompaktnější, takže se nám vešel pod džez a je tak přímo u zdroje (narozdíl od vermikompostéru, který jsme měli na chodbě). Navíc s ním není vlastně žádná práce. Jednou denně se otevře, nasype se do něj odpad za celý den (který sbíráme přes den do plastové misky) a zase se zadělá. Obsah je hermeticky uzavřen, takže nic nesmrdí. To ovšem neplatí při jeho otevření – pak je cítit takový ten fermentační odér, jako když se třeba otevře kvašené zelí – vyvětráme a je to.

Na tomhle kompostování není co zkazit. Bioodpad se po vložení vždy zasype otrubami (Bokashi směs), které startují fermentační proces. Kilovka otrub vydrží dle stránek Econea 30-50 dní, nám teda cca čtvrt roku (a to jsme velcí ovozel požírači). Kdyby to mělo být zmíněných 30-50 dní, pak by to už nebylo úplně levné – balení stojí kolem 200 Kč/kg.

Kompostéry máme dva (tyhle, kupované také na Kokoze). Jeden je vždy v akci, zatímco v druhém po jeho naplnění dva týdny odpad “dozrává”. Pak ho vozíme rodičům/babičce/známým do klasického venkovního kompostéru. Do budoucna plánujeme tenhle fermentovaný odpad používat i jako hnojivo na našem malém pozemku. Fermentační tekutinu používáme na protažení odpadů, protože tolik kytek doma nemáme 🙂

Kompostovatelné obaly

Kromě klasického bioodpadu (zelenina, ovoce) lze dnes na trhu koupit spoustu potravin balených do tzn. kompostovatelných obalů (nikoliv degradovatelných – ty sice degradují, ale na mikroplasty).

A které potraviny se dají v takových obalech pořídit? Spousta. Například čokolády, čaje, koření, ale třeba také i většina hnědých pečících papírů (ty bílé ne). Vždy je potřeba sledovat informace uváděné na obalech.

Musím kompostéry kupovat?

Už jsem zmiňoval, že jsem se rozmýšlel, zda kompostér kupovat (nejsou úplně levné), nebo vyrobit. To už si musíš rozmyslet sám. Pokud bys sis ho rád vyrobil, na netu najdeš spoustu návodů. Nebo můžeš zajít na workshop do Kokozy.

Závěr

Jaký kompostér bych na zákkladě zkušenosti s kompostováním doporučil? Oba. Záleží na tom, kde kompostér budeš mít, jak moc se o něj chceš starat atd. Na základě toho bych dělal volbu. Nám se nejlépe osvědčil Bokashi kompostér, ale zase nevidíme přímý rozpad bioodpadu na vermikompost. Pro někoho může být navíc nevýhodou kupování Bokashi směsi, která z naší zkušenosti však vydrží cca dvojnásobně, než je uváděno. Dále je pak třeba vyřešit, kam se zfermentovaným bioodpadem.
Takže pokud máš jen trochu chuť, nemusíš se bát ani vermikompostování a třeba si i připlatit za již “zajetý” kompostér, namísto měsíců “lopotění se” se začátky, kterými jsme si prošli.

Děkuju za přečtení až do konce. Podívej se i na můj čerstvě rozjetý instagram a začni mlsat i tam! Oproti facebooku je obsah trochu jiný.