Velmi osobní ohlédnutí za prvním rokem mlsání!

Ohlédnutí za rokem webu

S myšlenkou vytvoření webu, jakožto prostoru pro zveřejňování své šuplíkové tvorby, jsem přišel v listopadu 2020. V té době jsem začal hledat možnosti, jak to celé pojmout. Koupil jsem doménu a po půl roce rozmýšlení a experimentování jsem spustil (30. 4. 2021) první verzi webovek, FB stránku a povídkový podcast.

Co se týče webu samotného, tak za ten rok proběhla spousta úprav: od změn v rozvržení stránek u jednotlivých příspěvků, přes přidání “carouselů” jakožto lákadel na další příspěvky, až po překopání hlavní stránky, a také spousty práce v zákulisí, která není pro běžného návštěvníka viditelná.

Blog & blogcast

Za ten rok se na webu objevilo 25 článků, včetně toho, co právě čteš. S přimhouřením oka to znamená, že každých čtrnáct dní vychází jeden článek. Od října vydávám články také v podcastové formě. Oproti blogu vychází zpravidla o jeden článek zpožděné. Nejvíce navštěvované články na blogu jsou:

Nicméně statistika návštěvnosti je od 1. 1. 2022 ovlivněna povinností mít na webu cookie lištu, pokud s cookies web pracuje – což Bejkův mls nepřímo pracuje. Cookies totiž používá pro analýzu návštěvnosti Google Analytics. Pokud návštěvník webu cookies neodsouhlasí, pak není zahrnut do analýzy návštěvnosti. Dále vkládám odkazy na FB a youtube, které s cookies také pracují.

Ohlédnutí za rokem podcastu Pochoutkové příběhy

Co se týče audio-povídek, tak jsem jich za první rok blogu vydal 12 a předsevzetí, vydávat jednu povídku vždy k poslednímu dni v měsíci, jsem dodržel. Kdyby sis chtěl poslechnout všechny díly, tak bys tím strávil 382 minut.
Dvoudílné povídky posluchače oproti jednodílným nebaví, jinak žádný trend nevidím. V druhém roce se tedy zaměřím na jednodílné povídky. Přestože nevidím přímou závislost mezi délkou podcastu a počtem poslechů, podcasty zkrátím. I mě to zabere méně času. 🙂
Co se týče editace podcastů, tak jsem se je naučil editovat rychleji a to pouhou změnou přednesu a dodržováním několika pouček. Kde se mi jich dostalo, to si zatím nechám pro sebe a uvidíme, co z toho bude do budoucna 🙂 Oproti začátkům mi teď podcasty zaberou cca třetinu času.

Ohlédnutí za rokem básnění

Básní jsem zveřejnil jen pět. Na konci roku jsem (tuším) ve FB příspěvku vyjadřoval naději, že se tento rok polepším. No, pokud to půjde jako do teď, tak asi moc ne 😳 Mám rozepsanou rozmarnou slam poetry, ale přes psaní románu, psaní příspěvků na blog, tvoření grafiky, tvorbu podcastů, tvorbu příspěvků na sociální sítě a rozvíjení dalších nápadů a směřování blogu, už nemám na básnění sílu. Do léta se situace nezlepší. Uvidíme jak se bude situace vyvíjet v druhé polovině roku.

Oblíbené příspěvky

Web a legislativa

Netušil jsem, že kvůli webu budu studovat “právo”, ale je tomu tak. Nastudovat všechny ty legislativní náležitosti kolem cookie lišty mě úplně radost nepřinášelo. Kvůli zasílání novinek e-mailem jsem zase studoval legislativu o zásadách zpracování osobních údajů. A to na webu nic neprodávám.

Affiliate

Jistě sis všimnul, že se mi sem tam na webu mihne nějaký ten affiliate link. Ale ne moc, protože chci doporučovat jen ty obchody, u kterých opakovaně nakupuji a ve většině případů odkazuji i na produkty, které sám používám (asi proto v něm nejsem až tak dobrej :D). Neplatí to ve sto procentech, protože některé výrobky prostě nepotřebuji (například kompostovatelné sáčky na svačinu). Pokud na ně přidávám affiliate odkaz, je to pak vždy na e-shop, se kterým mám dobré zkušenosti.
V rámci affiliate zatím potkáváš na webu econeu, biooo a kosmase. Kdykoliv můžeš přes tyhle odkazy nakoupit a podpořit mě tak v mé tvorbě. Odkazy na další stránky jsou nezištné. A ještě jedna věc – pokud je na stránce affiliate link, tak tě o tom vždy v daném příspěvku informuji pro případ, že by ti to vadilo nebo jsi mě chtěl naopak podpořit. Tebe to nic nestojí a mně to naopak může pomoct.

E-mailový zpravodaj

Vcelku nedávno jsem rozjel i novinkový zpravodaj, který vychází zpravidla jednou měsíčně. Kromě měsíčního shrnutí příspěvků, v něm komentuju i dění kolem mě a webu. Je to jakési “pojivo”, které na webu chybí. Současně je “kompaktnější” než informace, kterými krmím sociální sítě.

Kromě již zmíněných důvodů bych si chtěl vybudovat komunikační kanál, který bude podporovat šíření obsahu a bude nezávislý na algoritmech zobrazování příspěvků sociálních sítích. A vlastně i sociálních sítích obecně.

Ohlédnutí za rokem na sociálních sítích

Kromě Facebooku (FB) jsem založil v půlce února po dlouhém rozjímání i Instagram (IG). Důvodem byla analýza dosahu příspěvků na FB, kde mi přijde, že se algoritmus této sociální sítě chová divně. Respektive mu asi nerozumím. U některých nezajímavých příspěvků jsou čísla pouhého přejetí přes příspěvek (přejetí znamená, že se u něj uživatel ani nezastaví) vůči celkovému počtu sledujících stránky cca desetinové. To ale znamená, že 9/10 uživatelů se příspěvek ani nezobrazí? To je fakt krize.

Nejde mi o to, že se u některých příspěvků sledující nezastaví. To chápu a neustále se učím vytvářet takový obsah, který je pro sledující stránky zajímavý. Na tom čísle mi vadí to, že mi FB vlastně ani nedává šanci sledující oslovit. Je mi jasné, že ne všichni jsou v době zveřejnění příspěvků online, že algoritmus upřednostňuje ty příspěvky, u kterých předtím sledující reagovali… ale 1/10? Čekal bych něco kolem 5/10. Právě proto jsem se rozhodl psát i e-mailové novinky a začít s IG. Jestli na tom bude IG lépe a jaký bude přínos e-mailingu třeba zhodnotím zase za rok.

Youtube

S článkem Bezobalový obchod a jak se v něm nakupuje? jsem založil také youtube kanál. Ne že bych měl ambice se stát youtuberem, ale čas od času si asi nějaké to video střihnu. Vidím to spíš jako takovou “bokovku” s potenciálním zdrojem návštěvnosti pro blog.
Ale nikdy neříkej nikdy, žejo. Loni jsem na youtube třeba ani nepomyslel. Audio-vizuální technika mě baví, tak uvidíme, co budoucnost přinese 😇 Navíc s dostupností zelených pláten a jednoduchostí práce s nimi se blbnutí s videem přímo nabízí 😈 Ne, držme se při zemi, to by byla jiná časová investice.

Osobní ohlédnutí za rokem kuchtění mlsíků

Vystupování z komfortní zóny

Pochopil jsem, že mě chceš vidět. Že tě kromě obsahu také zajímá, jak vypadám, co se děje v zákulisí a prostě tak nějak drbíky kolem dění a ze života. Učím se to a začíná mě to docela bavit. Nemám problém dělat si sám ze sebe srandu, což vnímám jako potřebnou schopnost hlavně pro posty na sociální sítě. I když má hravější povaha je i tady na webu znát, především u příspěvků o návštěvě fyzioterapie nebo prvním a druhém darování krve. Když jsme u toho darování krve – pokračování nebude. Opravdu mě asi vyškrtli z databáze, protože mi už nepřišla žádná zvací sms 🙁 Pokud chceš pokračování a máš na to páky, tak to můžeš zkusit prošťouchnout😄

Psaní románu

Současně s blogem a povídkami píšu román. Prý je to duchovní literatura (stejný žánr jako třeba Mnich, který prodal své Ferrari či Coelhovy knihy – v žádném případě se nesrovnávám, jen přibližuji žánr), což mě samotného překvapilo😄, ale proč ne. Oproti mým povídkám je to trochu jiná liga. Samozřejmě jak rozsahově, tak tématicky. V povídkách se projevuje moje hravější veselé já. V románu je sice také, ale jen okrajově. Tam má navrch mé hlubší filozofičtější já. Na FB a IG se sem tam mihne nějaká ta ukázka. Rozsahově jsem na tom dobře (200 stran), dějově jsem tak ve 3/4. Přitom v rozmezí duben 2021 – duben 2022 vzniklo cca 140 stran (cca 280 normostran).

Za tento nárůst mohl především můj přechod na 4/5 pracovní úvazek v červenci loňského roku a posléze opuštění zaměstnání úplně – únor 2022. Co bych to byl za autora, kdybych po svých hlavních hrdinech chtěl překonávat sebe sama, dělat kroky do neznáma, a přitom tak nežil? 🙈 Někdy si i kladu otázku, do jaké míry tvořím své postavy já a do jaké míry tvoří ony mě.

Další směřování webu

Web bude pokračovat ve svém trendu a tématech. Chystám toho spoustu a jednotlivé novinky budu postupně odkrývat odběratelům e-mailového zpravodaje. A celkově e-mail vnímám tak nějak důvěrněji, oproti komunikaci skrz blog a sociální sítě.

Dalším důvodem, proč kromě vytyčeného trendu nechci sdělovat další plány tady na blogu, je reakce na sdílení snů a plánů. Lidé se totiž dle reakcí na ně dají rozdělit do tří kategorií. Tedy na lidi, kteří:

1. Tvé plány nadšeně podpoří.
2. Tvé plány nezajímají, protože jim jsou zkrátka šumák.
3. Se za každou cenu postarají o to, abys spadl na zem a nic z toho nerealizoval.

Právě třetí skupina je ta, která nám samozřejmě nejvíc brání v rozletu. V realizaci našich snů a tužeb. A proč? V lepším případě ze strachu, abychom nedopadli špatně. V horším případě pak ze strachu, abychom náhodou svého snu nedosáhli, zatímco oni zůstanou stát na místě, protože v sobě své touhy zadupali. Protože uvěřili jedné z největších lží: že nejdou realizovat.
Samozřejmě, že jednou své plány budeš muset zveřejnit (jako to s postupujícím časem dělám i já), ale ideálně až ve stádiu, kdy si budeš jistější a kdy už ti je někdo jen tak nerozfouká jako slaměný domeček.
Naopak obklopovat se lidmi z první skupiny, je při každém novém projektu víc než žádoucí. Na konci dne nezáleží ani tak na tom, zda se projekt povede nebo ne, ale na tom, zda jsi se bavil a něco nového se naučil. Jinak celý život prosníš, jak jsi tenkrát (můžeš doplnit)… a to nechceš.

Přichází květen. Považuji ho za jeden z nejhezčích měsíců v roce, tak uvidíme, jaká bude moje produktivita. Jestli příští týden nevyjde další článek, pak máš jasno, jak to s ní je 😀 Děkuju za přečtení až do konce, měj se kráásně a užívej květnové dny! ❤️